J. R. Erickson
Přízraky z Michiganu 1
Dobrovský s.r.o. 2023
Hattie, na rozdíl od své sestry Jude, ale stejně jako její matka vidí duchy a s některými dokáže i komunikovat. Od malička jí tak provází zjevení mladé dívky, jejíž žluté šaty jsou zbrocené krví a pohled skelných očí žaluje o dávném zločinu. Hattie dlouho netuší, že mrtvá Rosemary, má velmi důležité místo v historii její rodiny. Zatím je jen z mnoha duchů, kteří si k ní našli cestu.
Autorka dovedně splétá několik časových liniích, střídá místa i postavy, které jsou v danou dobu nositeli děje a vytváří příběh, na jehož počátku stojí tragédie, kterou následují možná ještě tragičtější rozhodnutí. O to znepokojivější, že tak nějak by se skutečně mohla odehrát. Hned zpočátku se tak čtenář ocitne na prahu vyprávění, o kterém tuší, že na dalších stránkách nemůže opustit onu tragickou linku. A pokud se tak na nějakou chvíli stane, je to vlastně jen příslovečný klid před další bouří.
Pokud očekáváte jen další tuctovou duchařinu, kterou možná lehce evokuje název knihy odkazující na jeden velmi dobrý film s Nicol Kidman, nemůžete se ve svém očekávání mýlit víc. Protože ta skutečná hrůza nepochází z mrtvých, ale vychází z činů a myslí těch živých. Ostatně, duchové mrtvých lidí nejsou pro jednu z hlavních hrdinek ničím hrůzostrašným. Bere je prostě jako další část svého života.
Vytvořit a napsat zcela originální příběh je velice těžké. Někdy mám jako čtenář pocit, že už bylo vše napsáno a odvyprávěno. V této knize máme, tak jako v jiných, starý ústav pro choromyslné, jehož zdi jsou nasáklé utrpením a byly svědky mnoha nehezkých událostí, senzitivní dívku, jež je médiem pro duše zemřelých, i postavy, které se zuby nehty drží reality skutečného světa. Podobný příběh nejspíš už četl každý z nás. Mnohem důležitější než jakýsi punc originality za každou cenu, je tak dle mého názoru to, jak autor dané téma uchopí, jak ho dokáže zpracovat a jak ho dokáže převyprávět svým čtenářům. A J. R. Erickson se svého příběhu chopila naprosto fantasticky. Její postavy se chovají věrohodně k tomu, jakým způsobem načrtla jejich charaktery. Jude je prostě ta odvážná, občas výbušná, a proto se ocitne v ohrožení života, i když všechno okolo křičí: nechoď tam. Citlivá Hattie je pak jejím opakem a možná právě proto je ještě náchylnější ocitnout se v potencionálním nebezpečí. Obě sestry, stejně jako celý příběh, se díky autorčině vyprávění, dokážou čtenáři dostat pod kůži. A reálně musím přiznat, že z některých scén byla ta moje jako husí.
Upřímně jsem pak zvědavý, co přinesou další knihy série, zda si autorka dokáže udržet svou kvalitu, protože ti, co vidí, už ví, že laťku nasadila hodně vysoko.
Tím, že jsem měl k dispozici recenzní výtisk v pracovní verzi, který ještě neprošel korekturou, tak předpokládám, že se do konečné verze nedostaly dva naschvály tiskařského šotka, ani jedna větička ze strany dvě stě tři, která tak úplně nevypadá česky.
Jediná moje výtka tak míří k příliš obsáhlé anotaci a informacím, které jsou na obálce knihy. Dle mého názoru je v tomto případě méně rozhodně více. Tohle se ale obecně týká zatím všech knih Fobosu, ke kterým jsem se dostal. Stejně tak bych autorčinu předmluvu zařadil až jako doslov. Moje nadšení z knihy je rozhodně umocněné tím, že jsem do ní šel s nulovou informovaností a spoustu věcí jsem, které by mi prozradila obálka, jsem se dozvěděl až v průběhu čtení. Ale jak jsem psal už výše, tohle je rozhodně kniha, která stojí za přečtení.
Hodnocení: 80%
Napsáno pro: Knihy Dobrovský s.r.o.
#závisláckýpředskokan
#zavislackespolecnecteni
Přidejte odpověď