JFK 09: Zatmění

Jan Hlávka
Triton 2006


Agent John F. Kovář:
Statut: přerušená rekonvalescence
Rekapitulace: Velmi úspěšně vyřešil problém katalogizovaný pod názvem Kalibr .4S, a to i přes nepředpokládanou indispozici Vincenta Vegy. Bohužel se dostal do střetu s globální vědeckou politikou agentury – viz relokace zygonitem zmutovaných nedospělých humanoidních jedinců do laboratoří.

Pro JFK to není dobré probuzení. Ocitne se totiž na místě, kam se není radno dostat v jakémkoli světě, vypolstrované cele blázince, určené pro ty nejtěžší případy. Navíc má totálně vygumovanou paměť a absolutně netuší kdo je, natož, aby věděl kde je. Zlom nastává ve chvíli, kdy je osvobozen tajemnou skupinou, jejíž členové oplývá na lidi neuvěřitelnou silou. Ani teď nemá JFK vyhráno, protože se záhy dozví, že jeho osvoboditelé jednali ryze ze zištných důvodů a jejich odměnou je, pro tento svět, takřka nepředstavitelných šest set litrů. Měna, ve které je tato odměna účtována je pro změnu nepředstavitelná pro Kovářův domovský svět.
Tak, jak se stává v posledních příbězích JFK „dobrým zvykem“ je agent samotný zpočátku jen jakousi loutkou, která se ocitá ve vleku událostí, kterým příliš nerozumí, a na které nemá ani příliš veliký vliv. Teprve během rozpomínání na svůj předchozí život a úkoly, kterými byl v dosavadní kariéře agenta EF pověřen, ho přivádí zpět do centra dění. Postupně se dozvídá pravdu o podstatě svých společníků i světa, ve kterém se ocitl, ale i tak mu trvá hodně dlouho, než zcela pochopí svojí roli v rozehraném příběhu.

Jan Hlávka je dvojnásobným vítězem prestižní ceny Ikaros nejstaršího pravidelně vycházejícího SF&F časopisu u nás. V jeho kratičké m profilu na konci knihy se píše, že patří k příznivcům klasické science fiction, monumentálních románů, do detailu propracovaných světů a postav s bohatým psychologickým pozadím. Posledně jmenované prvky využil mírou vrchovatou. Svět, ve kterém se JFK tentokráte ocitl není jen kulisou načrtnutou na pozadí příběhu, ale plnohodnotným prostředím, které by mohlo být hostitelem i daleko rozsáhlejšího příběhu než poskytuje jeden díl agenta JFK. Stejně tak i postavy, které mají na děj i byť jen minimální vliv, mají svůj charakter a jsou lehce představitelné.
Pokud bych měl Zatmění umístit na pomyslný žebříček dosavadních příběhů o J. F. Kovářovi, okupovalo by, jen s malou ztrátou, druhé místo za knihou Není krve bez ohně. Osobně doufám, že se Jan Hlávka do série JFK ještě vrátí, a když ne, tak že mu v brzké době vyjde nějaký samostatný SF román. Rozhodně by se jednalo o chvályhodný čin.

image_pdfimage_print
Štítky , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..