XB-1: 8/2023

Měsíc se s měsícem sešel a je tu opět prostor pro zhodnocení dalšího čísla XB-1. Snad dopadne lépe než sešlost Měsíce s Lunou-25.

Jednotícím prvkem tří zahraničních povídek je tentokrát absence mužského elementu na autorských pozicích. Redakce vsadila na ženské trio. Každá z povídek je však jiná a všechny hodně dobré.

Elizabeth Bear je ze všech tří zahraničních autorek jméno rozhodně (alespoň pro mne) nejznámější díky knihám Zakalená a Zjizvená, které by si rozhodně zasloužily vydání i posledního dílu trilogie. Její povídka Derivace života je hodně těžká váha. Je to ten typ povídky, kdy autor zavede čtenáře do jemu známého světa a příběhu, ale absolutně nic nevysvětluje. Čtenář se tak musí vším prokousat sám. Za mě jde o hodně těžké čtení, které ale těží z originálního nápadu. Osobně bych chtěl vědět, co bylo autorce inspirací.

Pokud vás nehoda přeřízne skoro napůl, měla by být smrt tím nejpravděpodobnějším výsledkem. Jenže pokud není, asi ve vás něco skrývá. Šlachy a ocel a co říkaly vypráví o tom, jak se může nebo nemusí změnit pohled na člověka, pokud odhalíte jeho skryté, a to doslova, tajemství. A Carrie Vaughová o tom vypráví velice dobře.

Zahraniční sekci pak uzavírá hard SF Archronologie lásky, která přivádí posádku meziplanetární lodi k planetě, na které lidská kolonie podlehla absolutní zkáze. Caroline M. Yoachomová rozhodně boduje originálním nápadem, jak se dopátrat pravdy díky využití časového projektoru. Samotné jeho používání je prostě perfektní. A protože nemůžu ani naznačovat, rozhodně si povídku přečtěte.

V polovině jedenadvacátého století někdo zmáčkl to červené tlačítko a díky nadúrodě atomových hřibů nemá lidstvo o pár dekád dál na růžích ustláno. Ale jak už to tak bývá, život si cestu vždycky najde. Mechanika a lidství, která otevírá tuzemskou sekci, tak vypráví o vyčerpávajícím jednání, které vedou ti, co mají know-how a těmi, co mají nějaké ty suroviny. Vždycky je fajn, když se povídka stočí jiným směrem, než po přečtení pár odstavců očekávám, takže za mne má Radovan Kolbaba palec nahoru.

Třetí světovou válku má lidstvo zdárně za sebou, ale nad některými fázemi konfliktu stále visí otazníky. Zázrak na Ottawě (neplést si se zlatonosnou Otavou), kde došlo k poměrně překvapivému rozuzlení v bojích mezi USA a Kanadou rozklíčuje Filip Pivoňka velmi čtivou formou. Co je skupina lidí ochotna obětovat pro přežití a je vítězství za každou cenu opravdu vítězstvím? Prvotina jak se patří.

Zpočátku to vypadá, i pokračuje, jako trochu depresivní čtení. Pokud totiž vyjdete z domu a na chodníku narazíte na těla čtyřiceti osmi sebevrahů, vypadá to nejspíš, že se světem není něco v pořádku. Pokud totiž Zemi postihne univerzální rozklad, je otázkou, zda ho náhodné Setkání dokáže zastavit, nebo dokonce zvrátit. Na to dokáže odpovědět jen Luis Velasques.

Ostřílený autor Pavel Houser ve své ani ne dvoustránkové hříčce Cukráři upozorní, že přemíra sladkého může opravdu škodit a že takový moučný červ může být skutečně prevít.

Michal Černý se poměrně originálně rozhodl ukončit agresi na Ukrajině. Pokud by se v arzenálu nějaké armády skutečně skrývala Probabilistická bomba, měla by jí rozhodně použít. Když už nic jiného bylo by určitě zajímavé, jestli by díky jediné kulce rapidně klesl počet pobíračů sociálních dávek. Džouk 😊

Vlajkovou lodí publicistiky je tentokrát článek, kde se Františka Vrbenská zaobírá českým vnitrozemským trápením. Na české mořské trauma, pal! tak představuje knihy či celé série, které mají co dočinění s českou literární stopou na lodních palubách a mořských vlnách ale nejen na nich. Osobně sice žádné trauma z nepřítomnosti moře u českých břehů nemám, protože jak poznamenal můj brácha „je tam slaná voda, horko a komáři“, ale jako zdroj inspirace k nahlédnuté do některé ze zde zmiňovaných knih, slouží článek poměrně dobře.
Jen poznámka, je správný název Vzpoura na lodi primátor Dittrich nebo Vzpoura na parníku primátor Dittrich?

A na úplný konec tohoto vyčerpávajícího shrnutí bych měl jedno přání: (ne)milý tiskařský šotku táhni už někam do panimandy. Tentokrát to ten skřítek záškodník skutečně přehnal. Nerad bych ztratil aluze, ale tentokrát toho bylo opravdu za hranicí. Sice je to SF časopis, ale vypravěč z povídky Zázrak na Ottawě určitě kromě hlasů nezaslechl i světlo. A jen těžko bych chtěl jet Šškodou do Kkrušovic nebo dokonce do Kkanady nebo Ččíny. Tak snad se ten malý šmejd vyřádil teď a příště dá pokoj.

Obsah XB-1 8/2023

Zahraniční SF

Elizabeth Bear: Derivace života

(Deriving Life, 2019, překlad Kateřina Niklová)

Carrie Vaughnová: Šlachy a ocel a co říkaly

(Sinew and Steel and What They Told, 2020, překlad Kateřina Niklová)

Caroline M. Yoachim: Archronologie lásky

(The Archronology of Love, 2022, překlad Kateřina Niklová)

Domácí SF

Radovan Kolbaba: Mechanika a lidství

Filip Pivoňka: Zázrak na Ottawě

Luis Velasques: Setkání