L. J. Smith
Fragment 2010
Upíří deníky IV.

Zvítězí láska nebo žízeň po krvi? Nová generace nemrtvých! Tajemné síly promlouvají… Záhadných úmrtí přibývá a šílenství se šíří… Na pomoc přichází armáda nemrtvých… „…snažím se předat poselství na záchranu našeho městečka, ale sama to nedokážu. Má existence je ohrožena, tak hledám pomoc v záhrobí. Dokážu se vykoupit ze spárů věčného temna?“ Hon na zlo začíná…Na konci minulého dílu se Eleně a jejím přátelům sice podařilo zničit upírku Katherine, ale sama přišla o život. I přesto, nebo snad právě proto, se někteří lidé snaží rychle vrátit život do starých bezpečných kolejí, bez myšlenek na prožité zlo. Jedním z nich je i Caroline, která se snaží obnovit své dřívější přátelství s Eleninými kamarádkami. I proto uspořádá večírek, který má být překvapením pro Meredith a zároveň oslavou Meredithiných nedávných narozenin. Překvapené však nakonec budou všechny dívky, protože se mezi ně vloudí temné zlo.

Příběh začíná stejně jako v předchozích případech tam, kde minulý díl skončil. Vzhledem k Elenině smrti však na sebe alespoň zpočátku bere hlavní roli Bonie, ale už zanedlouho se čtenáři mohou potkat se všemi důležitými postavami, které přežily první tři epizody.

Kniha se, až k okamžiku prvního útoku při dívčím večírku, rozjíždí velmi pomalu. Poté sice následuje několik napínavých stran, ale spolu s příchodem nového dne opět stagnuje a upadá do jakési letargie, která trvá až do začátku její druhé poloviny. Příběh tak postrádá větší tempo a v podstatě až na onen zmiňovaný útok přešlapuje spolu s postavami na místě. Teprve ve chvíli, kdy se začíná rýsovat, kdo tentokrát stojí na straně zla, napětí zhoustne a děj dostává větší šmrnc. Autorka také zachovala vzestupnou tendenci síly zástupce zla, a tak po záštiplné a šílené Katherine přichází na scénu opravdu mocný a prastarý soupeř.
Také dojde na představitele dalšího nadpřirozeného druhu, i když obsazení vlkodlaka do jedné z vedlejších rolí, vzhledem k dalším již vyšlým upírským sériím jiných autorů, určitě nikoho nepřekvapí. Stejně tak nebude překvapením ani přítomnost dlouhověkého upíra, Starobylého, a několik dalších z dnešního pohledu povinných klišé.
Sám za sebe jsem zvědavý, kam se budou ubírat kroky jejích hrdinů v dalších knihách, které vznikly s velkým časovým odstupem a plně se vezou na vlně zájmu o upíří tématiku, kterou mezi mladými čtenáři probudila Stephenie Meyerová svojí sérií Stmívání.

Drobná výtka tentokrát směřuje k redakční práci Fragmentu. Rozhodně si redakce mohla dát trochu více práce s učesáním překladu, aby zněl opravdu česky a nepostrádal logiku (Po zamračeném nebi se proháněly přeháňky… str.117). Stejně tak by příště neškodilo použít trochu rozmanitější slovník, čtyřikrát parapsychický v rozmezí několika málo odstavců na jedné stránce je skutečně moc.

Závěrem lze napsat, že pro tento moment poslední díl Upířích deníků lze kvalitativně zařadit na pomyslné druhé místo. Autorka sice ctí pravidla žánru, ale přeci jenom poněkud slabší první polovina knihy její úsilí trochu sráží. I přesto se ti, kterým je kniha především určena, nejspíš zklamaní cítit nebudou. Mladým čtenářům dokáže L. J. Smithová namíchat nenáročný a lehce stravitelný koktejl dobrodružství s trochou romantiky a příjemnou dávkou napětí.

L. J. Smith
Upíří deníky III.
Fragment 2010

Elena si pomalu zvyká na důsledky svých rozhodnutí. Její oddanost ke Stefanovi ji přetvořila v to, čeho se vždycky tolik bála, ale po čem současně stále touží. Když se však ve městě objeví lovec upírů rozhodnutý vyčistit město od nemrtvých škůdců, z lovců se stanou kořisti. Stefan, Elena a Damon navíc musí spolupracovat, aby vypátrali zlo, které přivádí Fell´s Church zpět k jeho tajemným kořenům. [text nakladatele]

Elena, na útěku před temnou a tajemnou Mocí, nezvládla půjčené auto a v prudké, nepřirozené bouři sjela do zdivočelé řeky nedaleko Fell´s Church. Před utonutím v chladné vodě jí nedokázalo zachránit Meredithino věštecké nadání ani Stefanova nadlidská pomoc. Stefan se pak vydává hledat svého upířího bratra, aby pomstil Eleninu smrt.
Smrt padlé královny střední školy však nebyla poslední instancí její existence. Na místě, kde jí Stefan zanechal po marných oživovacích pokusech, se znenadání probírá, a aniž si zpočátku uvědomuje kdo, anebo kým, vlastně je, vydává se do míst odkud svým nově probuzeným smyslem cítí smrtelnou zášť a vražedné emoce. Její nenadálé zjevení a takřka fatální zásah do probíhajícího souboje jejích nedávných nápadníků, překvapí všechny zúčastněné. Elenin přerod v upírku tak paradoxně donutí oba bratry alespoň částečně spolupracovat a zamyslet se nad tím, jaká Moc začíná ohrožovat městečko, kde našli nový domov.

Ačkoli nepatřím do cílové skupiny ( věkově ani pohlavně ), které je tato kniha a potažmo celá série určena, mohu zodpovědně prohlásit, že jsem se při jejím čtení nestihl nudit. Několik kratších pasáží sice trochu tahalo za oči, ale nejednalo se o nic, kvůli čemu bych knihu musel odložit.

Na konci recenze k druhému dílu jsem vyjádřil naději, aby v následující knize cyklu autorka pokračovala tak, jako v Souboji skončila. A s úlevou musím konstatovat, že mi J. L. Smith mi toto přání splnila.
Úvod třetího dílu nabízí dosud nejtemnější pasáže, které Upíří deníky prozatím dokázaly svým čtenářům zprostředkovat. Oba bratři si jdou alespoň zpočátku stále po krku a Elena se ocitá pod tlakem událostí a hlavně své vlastní proměny, která jí zastihla nepřipravenou stejně jako její dva „nápadníky“. Díky této situaci se tak děj knihy, až na pár povinných a celkem zvládnutelných výjimek, oprostil od nekonečného romantického vzdychání. Elena má zkrátka příliš mnoho práce s tím, aby se vyrovnala čím se proti své vůli stala a aby čelila nové neznámé hrozbě, která má potenciál zahubit její blízké i celé město.

Ačkoli se to může zdát jako svatokrádež a mnozí si možná ( nebo snad určitě ) budou klepat prstem na čelo, nebránil bych se částečnému srovnání s knihami samotného krále hororu Stephena Kinga. V žádném případě nechci tvrdit, že se tento příběh rovná jeho vrcholným dílům, ale rozhodně může posloužit jako vstupenka do žánrových vod a odrazový můstek k hledání dalších, dospělejších děsuplných příběhů. Kulisy, v jakých se minimálně tato kniha odehrává, jsou totiž starším čtenářům více než známé právě z Kingových příběhů – typické americké maloměsto žijící si svým vlastním životem, jeho obyvatelé tvoří skoro uzavřenou komunitu, která je takřka nepřístupná komukoli zvenčí, ohrožená skupina mladých lidí a hlavně zpočátku tajemná a neuchopitelná moc, která všechny ohrožuje. Ze středoškolského plesu pořádaného v Fell´s Church nemrazí ani zdaleka tak, jako z toho, kde se královnou na krátký okamžik stala Carrie, ale rozhodně se jedná o slibný počin do budoucna.

Pokud vás recenze předešlých knih nebo jejich zaškatulkování do ranku romantické četby odradilo od jejich přečtení, klidně můžete po tomto díle Deníků sáhnout. Předchozí děj je dostatečně osvětlen v mnoha narážkách a rozhovorech hlavních postav a jak bylo napsáno výše, rozvzdychané romantiky a unylých pohledů velmi razantně ubylo ve prospěch akce a skutečných hororových náznaků.
Závěrem lze konstatovat, že se jedná o dobrou knihu pro mládež, která se teprve blíží hranici patnácti let. Troufám si tvrdit, že tuto cílovou skupinu určitě nezklame.

L. J. Smith
Fragment 2009

Smrtící milostný trojúhelník Elena: zlaté dítě, vůdčí typ, dívka, která může mít každého kluka, po kterém zatouží. Stefan: zamyšlený a tajemný, zdá se, že je jediný, kdo může odolat Eleně, ale ve skutečnosti bojuje, aby ji ochránil před hrůzami, které ho pronásledují z minulosti. Damon: sexy, nebezpečný a hnaný touhou pomstít se Stefanovi, bratrovi, který ho zradil. Odhodlaný získat Elenu, ochotný zabíjet aby ji ovládl. „…Co je ještě nebezpečnější než být zamilovaná do upíra? Když mě milují upíři dva. Stefan nevzdává boj s žízní po krvi a Damon se snaží získat mé srdce. Musím zachránit nesmrtelného ctitele a tím ohrozím svou smrtelnost.. Jak dopadne tenhle souboj?“ [anotace]

Anotace prozrazuje o ději takřka vše podstatné. Druhá kniha Upířích deníků začíná ve stejnou chvíli, kdy končila kniha první. Elena tak stane tváří v tvář Damonovi, ke kterému jí vážou rozporuplné pocity, i když právě v tomto okamžiku jasně převládá nenávist. Ostatně se jí není co divit, protože správně tuší, že zmizení Stefana má prsty právě jeho mnohem mocnější a zkaženější bratr. Hned zpočátku se tak rozbíhá závod o Stefanův „neživot“

Elena zůstává alespoň zpočátku tím, kým byla v knize Probuzení – sebevědomou královnou střední školy. Její pozice se ale začíná povážlivě kymácet právě díky jejímu přátelství se Stefanem, a tak je konfrontována se zcela novou situací, kdy se z obletované a oblíbené studentky stává pomalu ale jistě černou ovcí školy, což vyvolává konflikty nejen mezi jejími vrstevníky ale i u ní doma. Na pořad dne se tak dostávají hádky s dospělými autoritami, které z vlastního života snad každý dospívající. I díky tomu se mladí čtenáři, hlavně čtenářky, kterým je kniha primárně určena, mohou s náhle revoltující Elenou lépe ztotožnit.
Od knihy, která je proklamována jako čtivo pro mládež, tak opravdu nemůžeme očekávat hluboké filozofické hloubání a na druhé straně ani brutální řežbu, i když na krev a smrt nakonec dojde, což se ostatně od upírské knihy dá očekávat.

Příběh provází jednoduchý lineární děj, který plyne vcelku předvídatelně, bez větších dějových zvratů a stabilním tempem. Z tohoto poklidu se autorka dokáže vymanit až v závěrečných kapitolách, které ukazují, že i ona umí psát více dramaticky a s notnou dávkou napětí. Právě samotný závěr knihy je příslibem, pokud se nejednalo jen o mimovolný výkřik do tmy, pro pokračování, které pod názvem Zášť plánuje Fragment již pro leden 2010.

Nakladatel: Fragment
Překladatel: Lucie Schürerová
Obálka: Chad Michael Ward
Redakce: Helena Klečková, Daruše Singerová
Rok vydání: 2009
Počet stran: 232
Rozměr: 115 x 185
Provedení: paperback

L. J. Smithová
Fragment 2009

Zvítězí láska nebo žízeň po krvi?

Nová generace nemrtvých!

The NY Times: Existuje něco, co dělá ty mladé erotické predátory tak sexy, jako byl James Dean.

… všichni kluci po mně touží, ale já chci jen Stefana. Je krásný, tajemný a donedávna mě ignoroval a vyhýbal se mi… Asi už vím proč. Má totiž děsivé tajemství, které znám jen já…“ [anotace]

Elena Gilbertová se vrací po prázdninách strávených ve Francii domů, do malého města Fell’s Church, a aniž ví proč usadí se jí v mysli pocit strachu a ohrožení. Něco má možná na svědomí tragická smrt jejích rodičů, se kterou se stále ještě nedokázala vyrovnat a dalším varovným znamením je přítomnost zlověstného, temného havrana, který jí pozoruje z větví jednoho ze stromů lemujících ulici, kde bydlí. Jeho takřka lidsky zkoumavý pohled jí rozechvěje až do konečku prstů. A překvapením ten den ještě není rozhodně konec.
Elena Gilbertová je totiž prototypem všech královen krásy amerických středních škol. Je krásná, blond a s dokonalou postavou, zkrátka ten typ dívky, po které touží každý kluk a jíž by se chtěla stát skoro každá dívka. Elena si je všech těchto věcí vědoma a proto je víc než nemile překvapená, když si jí nový kluk na škole nejenže nevšímá, ale dokonce se jí začne vyhýbat, což je pro ní jasnou výzvou k jeho získání. Svojí snahou však dává do pohybu lavinu neočekávaných a tajemných událostí.

Bylo by nošením dříví do lesa připomínat, že každé nakladatelství u nás musí přispět svojí troškou do mlýna v oblasti upírských knih nebo dokonce celých sérií. Nejinak to učinilo i nakladatelství Fragment, které vsadilo na středoškolskou sérii L. J. Smithové Upíří deníky , která spatřila světlo světa již v roce 1991, což nejenom mně ale i ostatním škarohlídům vyráží z ruky argument ohledně kopírování momentálně nejproslulejší upírské série Stephenie Meyerové.
Samotné nakladatelství vymezuje cílovou skupinu čtenářů této knihy nenápadnou poznámkou na zadní straně obálky: pro čtenáře od 15 let, a takto mladí čtenáři budou jistě ti nejspokojenější. Probuzení totiž přináší vše, co může tak mladý čtenář ocenit, známé, nebo přinejmenším podobné, školní prostředí, stejné starosti i radosti náležející tomuto věku, štědrou dávku romantiky i potřebnou dávku napětí. Příběh sám pak plyne ve svižném tempu a i když nenabízí převratné dějové zvraty ani neočekávané pointy, má alespoň ten dar, že nesklouzává do přílišného vykrádání sebe sama neustálým opakováním myšlenkových pochodů hlavní hrdinky, i když Elena je občas opravdu na zabití.

Kniha zkrátka nabízí novodobý pohled na upíry jako na bytosti lišící se sice od obyčejných lidí, ale jako na bytosti, které zároveň nejsou jednoduše zlé a nepovažují všechny lidskou rasu, ze které ostatně sami vzešli, za pouhý potravní doplněk. Ona modernost je ale vcelku paradoxní, protože v době vydání knihy nebyla většina jejích současných čtenářů ještě na světě.

Věřím, že čím mladší recenzent, tím lepší hodnocení. Upíří deníky jsou opravdu především četbou pro mládež a jako takové je třeba je brát. Sám za sebe dávám kvalitních 60%, ale pokud se blížíte věkové hranici pod dvacet, s klidem přidejte dalších deset procent a pokud k tomu navíc patříte k něžnější polovičce lidstva, tak směle přihoďte, minimálně, dalších deset.

Pokud váháte, možná i pod vlivem této recenze, můžete si pro přesnější představu stáhnout první dvě kapitoly ze stránek věnovaných této knižní sérii ( právě zde).