Petr Heteša
Wolf Publishing 2007
Vydáno ve dvou svazcích: Šedozelené oči Ley Lynsenové a Obrysy a stíny.
Pokud je vaší představou hrdiny nadupaný macho svalovec, který drtí nepřátele ranou pěstí, všude byl a všechno zná, tak knihu Šest diamantů ani neotvírejte. Jestli vám ale vyhovuje jako hrdina knížky člověk, který již utržil pár životních ran a momentálně se potácí někde u dna své dosavadní existence, bude vám postava Rogera Dalmonta určitě sympatická a do jeho příběhu se s chutí začtete.
Bylo to takové typické červnové odpoledne, kdy teplota venku byla čtyřicet a vevnitř třicet pět. Takové to odpoledne, kdy lžičku necháte viset před sebou volně v prostoru a ona nespadne, protože se tím vedrem prostě neprokouše.Odpoledne, kdy stejně víte, že nic neuděláte, a jenom sníte o vaně plné kostek ledu. Z toho dvě z nich plavou ve sklenici s Jackem Danielsem. Přesně takhle začíná úvodní kapitola Šesti diamantů. No není to nádhera? Je. A ve stejném duchu autor pokračuje i dál. Stylem ne nepodobným Raymondu Chandlerovi nám představí kdysi úspěšného novináře Rogera Dalmonta, který se řízením osudu i přeceněním vlastních sil ocitl až na dně své profesní kariéry, v podřadném bulvárním plátku Green Star, vycházejícího Phyladiyorku.. Právě zde, v redakci, která se nachází v prostorách, kde “kdysi šedesát hispánských ženských šilo rifle. A před nimi tu vietnamská komunita šila super bundy Adidas“, ho zastihne neočekávaný a nezvyklý telefonát Leyi Lynsenové.
Stejně neočekávaný jako telefonát se stane i následující návštěva Leyi v redakci Green Staru. Tím, že Roger Dalmont souhlasí s pozdějším pozváním na kávu, dostane jeho život nečekaný šťouchanec, díky němuž nabere neočekávaný směr i spád. Leya Lynsenová má totiž informaci, kterou se neúspěšně pokusila předat renomovanějším periodikům, než je to, pro které pracuje Roger Dalmont, a která měla prokazatelně na svědomí již jeden lidský život. I proto se Dalmont rozhodne, že se pokusí získanou informaci využít a napsat reportáž, která by zcela s přehledem získala pulitzerovu cenu.
.
Děj Šesti diamantů se odehrává v nepříliš vzdálené a velmi neradostné budoucnosti, jejíž počátky můžeme již nyní sami pozorovat kolem sebe. Příroda podlehla v nerovném boji člověku a její bohatství je dávno vydrancováno. Venkov se změnil v jen těžko obyvatelnou pustinu a většina měst, stejně jako Philadelphia a New York, které splynuly v jedno, se dramaticky polarizovala na přetechnizované centrální části sledující člověka tisíci kamer na každém kroku a předměstí plné zločinu,“ se zdevastovanými přelidněnými slumy, plnými absolutně nekontrolovatelnými sociálními skupinami.
Atmosféra, kterou Petr Heteša buduje od samotného začátku je skvělá. Je to dobrý mix ponurých kulis, místy až absurdních dialogů a hlášek, které nejdou pro vulgární slovíčko daleko, a pocitu bezmocnosti vůči SYSTÉMU, který řídí osud každého jednotlivce a nutí člověka, aby se stal odosobněnou bytostí s přesně danými mantinely činností a zájmů. Ani spád děje není špatný. Po počátečním rozjezdu, kdy je čtenář seznamován s budoucím světem a zasvěcován do jeho fungování, se postavy knihy dostanou do víru událostí, které posunují děj rychle kupředu. Ve střední části sice napětí lehce opadne, zato přibude krve a akce. Závěr je pak lehce v intencích post katastrofické SF s přesně vypointovaným koncem.
Na závěr přece jenom jedna výtka. Jako rušivé se mi jeví psaní názvů městských čtvrtí, ulic, hospod a dalších názvů vždy velkými písmeny ( např. RAMSEY GALLERY namísto Ramsey Gallery ). Pokud je na stránce vícero takových nápisů, působí to rušivě a odvádí pozornost od vlastního děje. I přesto věřím, že si peripetie Rogera Dalmonta řádně užijete.
Přidejte odpověď