Samantha Shannonová
Host 2014
Kostičas disponuje obálkou, která by mne k jeho přečtení nejspíš nenalákala, i když se jí musí nechat, že je velmi hezky zpracovaná. Ono nalákání se povedlo až díky rozhovoru s autorkou uveřejněným v aktuálním čísle XB-1 (4/2023), kde se o knize vyjadřují velmi pozitivně. Navíc prý autorka získala přezdívku „nová Rowlingová“, a to asi bude pravda, protože to píšou i na zadní straně samotné knihy. Pro mě osobně to sice nemá žádnou vypovídací hodnotu, protože od „staré“ Rowlingové jsem nikdy nic nečetl, ale budiž.
Jdeme se přesunout do Londýna než až tak vzdálené budoucnosti.
Aktuálně se píše rok 2059 a takřka devatenáctiletá hrdinka knihy Paige čtenáři prozradí, že v šestnácti ukončila školu a začala pracovat pro syndikát. Hned od prvních stránek je jasné, že její Londýn není městem, jaké bychom v naší budoucnosti očekávali. Autorka nás totiž Paiginými ústy zahltí hned zkraje spoustou pojmů a termínů, o nichž čtenář nemůže tušit, co vlastně znamenají. A to rozhodně není na škodu. Příslovečný drápek zvědavosti je tak zaseknut hned z počátku. I když zároveň zahlodá i červík pochybností, zda to nebude příliš komplikované. A ono nebude, protože zhruba na prvních čtyřiceti stranách nám Paige takřka vše poměrně jasně vysvětlí. Na můj vkus možná až příliš polopaticky.
Paige není obyčejná dívka. Je nepřirozená. Dokáže odpoutat svého ducha od hmotného těla, a zatímco je její fyzická schránka udržována v chodu podpůrným přístrojem, její vědomí dokáže proniknout do éteru a vnímat zde snové výjevy, škodlivé duchy i monitorovat aktivitu ostatních vidoucích. A to všechno je za hranou zákona. Proto musí být všichni nepřirození navýsost opatrní, aby nepadli do rukou inkvizici Scionu a neskončili v Toweru.
A Paige, i přes všechnu svou opatrnost, má smůlu. Na konci první kapitoly s ní autorka rozehraje zajímavou zápletku a když Paige opouští vagon metra, nechává za sebou dvě nehybná těla, z nichž jedno je bez pochyby mrtvé. Tím však její těžkosti teprve začínají. A Tower je jen přestupní stanicí do Prvního Šeolu. Samotná vládkyně čisté krve jí a jejím spoluvězňům pak velmi jasně vylíčí, jaký osud jí čeká. Čtenář se pak dozví i to, jaká událost dala knize jméno. Během prvních šedesáti stran je tak řečeno vše podstatné a karty jsou rozdané.
Samantha Sahannonová stvořila a vystavěla naprosto bezchybné univerzum. Skoro to vypadá, že nejdřív vytvořila svých sedm řádů jasnovidnosti, jak je popisuje příručka O podstatě nepřirozenosti a teprve poté do hotového prostoru umístila svoji hrdinku a její příběh. A neudělala to vůbec špatně. I přes hodně „vysvětlovací“ úvod čeká na Paige spoustu nezodpovězených otázek, které vytanou až postupem času. Je ale pravda, že její okolí není příliš skoupé na odpovědi nebo celkem jasné náznaky. Čtenář tak sleduje hrdinku, která čelí všudypřítomnému nebezpečí a hrozbě smrti a spolu s ní objevuje skutečné uspořádání světa. Kromě rozvoje její nepřirozené schopnosti pak přijde na řadu i citová linka. Autorka pak poměrně umně míchá ingredience, které od knihy hlavně mladší čtenáři/ky nejspíš očekávají.
Celosvětovému úspěchu knihy tak lze poměrně jasně porozumět. Kniha zkrátka nabízí originální příběh i prostředí. Mix viktoriánské módy a vidění světa spolu s moderními technologiemi je opravdu zajímavé, stejně jako fungování samotného éteru. Autorka navíc aktuální děj prokládá i vzpomínkovými kapitolami, takže má čtenář možnost zjistit, co Paige zažila a co jí formovalo.
I díky výše napsanému by si pak kniha zasloužila ještě doladit redakční práci, protože v textu je pár míst, která by si určitě zasloužila trochu více péče. Jsem si docela jist, že řasenka se určitě nenanáší na oči, při prudkém zavření dveří určitě nebouchnou jejich zámky a zraněné zápěstí visící podél těla také není úplně nejšikovnější obrat. Párkrát si pak protiřečí i samotná autorka, pokud se tedy význam věty neztratil v překladu. Přišlo mi i podivné, že Paige má strach, že jí po vypáleném cejchu zůstane jizva. Vždycky jsem si myslel, že přesně to je účel cejchování.
Ale i přes těch několik málo nedokonalostí je Kostičas vcelku čtivá kniha, která je vlastně úvodem do rozsáhlejšího cyklu. Osobně jsem pak zvědavý, jak se autorka s pokračování popere a jestli se dokáže vyvarovat (nebo redakce Hostu) těch pár chybiček.
Hodnocení: 70%
Série: Kostičas 1.
Vydáno: 2014, Host
Originální název: The Bone Season, 2013
Překlad: Lenka Kapsová
Počet stran: 480
Ilustrace/foto: Mark Pringle, András Bereznay
Autor obálky: David Mann
Vazba knihy: pevná / vázaná
ISBN: 978-80-7294-902-1
Přidejte odpověď