Recenze: Tomáš Petrásek – Hlídka Awaoru

Hlídka Awaoru

Tomáš Petrásek 
Hlídka Awaoru 
Edice: Jiné světy 
Epocha 2025 

V rámci edice Jiné světy zabodoval Tomáš Petrásek v roce 2023 technologickou fard sci-fi Azarheida s podtitulem Bitva o Gelidor, kde příběh rozprostřel na více než sedmi stovkách stran. Aktuální Hlídka Awaoru je sice o poznání tenčí a nabízí zcela jiný druh příběhu, ale jak už je u této edice nakladatelství Epocha tradicí, opět nabízí neotřelé a poutavé čtení. 

Hlidka Awaoru
Hlídka Awaoru

Na Poslední hlídku se vydávají ti, jež po dlouhém spánku v pomíjivé smrti seznají, že přišlo jejich poslední slunce. Nejinak je to mu i v případě vypravěče prvního příběhu. 

Autor promlouvá ústy svého hrdiny, jenž je vypravěčem o Poslední hlídce, a své dojmy sdílí se čtenářem jakoby i čtenář samotný od počátku znal podstatu světa Awaoru. Jakoby i on měl zažít fáze života i smrti plynoucí z povahy světa, na němž se každý rok chystají členové hlídky na svůj poslední boj v životě, na svůj boj s Temnotou. Nevysype tak z rukávu v samotném počátku všechny podstatné znalosti, nepodrobí čtenáře polopatické přednášce. Vše je dávkováno postupně a na mnohé si čtenář musí přijít sám, než mu jeho úvahy potvrdí nebo vyvrátí další slova vypravěčova. A přesně takové příběhy mám rád. Trocha toho počátečního tápání a pozvolného porozumění. 

Tomáš Petrásek stvořil výjimečný svět i osudy jeho obyvatel, a hlavně pravidelný koloběh života a smrti, ať už té pomíjivé nebo té věčné, který je pevně svázán s jeho místem a pohybem ve vesmíru. 

Díky vypravěči začne čtenář tušit, že tentokrát se cosi odehrává jinak, že tato Poslední hlídka může pro Awaor a možná i celý svět přinést zásadní změnu. Lehké náznaky tomu napovídají, a tak autor nachystal svému ústřednímu hrdinovi zkoušku krutou nejen tělesně, ale především pro jeho víru ve vlastní vědění, ve vše, v co celý život věřil a jako znalosti předával dál. Na jedné straně jsou tak smrtící střety v přicházející mrazivé Temnotě, na straně druhé pak fascinující cesta skrze vlastní pochybnosti k poznání, které připomíná, jak nesnadnou cestu měli středověcí učenci, když se snažili prohlédnout taje nebeské mechaniky. 

O samotném příběhu toho mnoho nepadlo a ani nepadne, protože v některých pasážích se vyvinul velmi překvapivě, a tak bych nerad další čtenáře o tato překvapení ochudil. Snad jen, nečekejte vesmírné bitvy ani epická střetnutí mohutných armád. Ne nadarmo jedna z postav na obálce knihy pozvedá k temnému nebi paži s mečem. Co očekávat můžete, je skvěle propracovaný příběh ze světa, jehož osud z větší části určuje eliptická oběžná dráha. 

Původní novelu Poslední hlídka doplňuje kratší příběh ze stejného světa Druhá strana světa, jež není časově ukotven ani před ani po ní. Příběhu samotnému to ale vadí pramálo, protože nabídne zcela jiné hrdiny a díky mládí jednoho z nich i jiný způsob vyprávění. Co zůstává je neotřelý nápad, a i v tomto případě touha po poznání a vědění. Díky jeho délce je pak nasnadě, že podstatnou roli hraje pointa v jeho závěru. 

Pro mě osobně je prozatím edice Jiné světy zárukou výborného čtení, ať už nabízí vesmírné bitvy, postapokalyptické dobrodružství, nebo jako v tomto případě poněkud komornější příběh. Takže jen houšť a větší kapky. 

Hodnocení: 80% 

Anotace: 

Ve dvou novelách navštívíme svět, v němž vládnou neúprosné přírodní cykly, spalující léto střídá pochmurná zima, a kde život i smrt patří neoddělitelně k sobě. Jeho obyvatelé mu čelí silou zbraní i svého ducha a jeho pravou podstatu teprve začínají chápat. Hrdinové Poslední hlídky stojí před nejtěžším úkolem svého života. V nadcházející kruté zimě mají stát na stráži, aby chránili spící město Awaor před nepřítelem, kterého nikdo z živých dosud neviděl. Netuší, co vše je čeká, ani zda uspějí — vědí jen to, že odcházejí na Poslední hlídku, z níž se už nikdy nevrátí. Možná ale na této cestě odhalí část tajemství svého světa… 
 
Ve vzdáleném městě Harynře byla prý otevřena brána do podsvětí — a awaorský Mistr doprovázený malým chlapcem se vydává zjistit, kolik je na těchto zvěstech pravdy. Na konci dobrodružné cesty je možná čeká Druhá strana světa, ale možná i něco docela jiného… 

Petrasek Tomas
Tomáš Petrásek

O autorovi: 

Narodil se v Praze. Odnepaměti se zajímá o astronomii a biologii. Vystudoval neurovědy na Univerzitě Karlově a v současné době pracuje jako vědecký pracovník v Národním ústavu duševního zdraví, kde se věnuje výzkumu mozku a chování. Vedle toho také aktivně popularizuje přírodní vědy formou přednášek a článků na webu i v časopisech. Propojení svých dvou zálib našel v astrobiologii, která nám pokládá ty nejhlubší otázky o životě, vesmíru, a tak vůbec. V letech 2009 a 2010 společně s Igorem Duszkem vydal dva díly knižní série Vzdálené světy, o ledových měsících obřích planet a možnostech mimozemského života v tomto prostředí. Od roku 2015 přednáší na Univerzitě Karlově astrobiologii. Je také velkým příznivcem fantastiky, zejména hard SF. V tomto žánru debutoval novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně 2012). Řadu sborníků obohatil povídkami: Tvůrci (Kočas 2009), Bensonové efekt (Terra nullius, 2015), Svit dvou lun (Kočas 2015), Plout nevídanou pouští (Mlok 2019) a Stvořitel (Zákon genu, 2022). Hlídka Awaoru (2025) je reedicí úspěšné novely Poslední hlídka, kterou autor doplnil o novelu Druhá strana světa. 

Informace: 

Vydáno: 2025, Epocha (CZ)  
Počet stran: 248 
Jazyk vydání: český  
Edice: Jiné světy (7.)  
Forma: klasická kniha  
Vazba knihy: měkká / brožovaná 
ISBN: 978-80-278-0244-9 

 

 

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*



This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.