Petr Brožovský
Epocha 2022
Pokud je na obálce knihy vysokonánská věž katedrály svatého Bartoloměje, může být ta kniha špatná. Jako plzeňský rodák doufám, že ne. Ale uvidíme, jaké papírové tanečky si pro nás Petr Brožovský připravil.
Příběh začíná poměrně sympaticky, těsně po smrti hlavního hrdiny. Jeho vnímání nevyhnutelného je ale natolik v pořádku, aby rozpoznal nebezpečí, které jeho mrtvole hrozí. A vůbec se mu nelíbí, že by si oranžový stařík měl jeho tuhnoucí tělesnou schránku uzurpovat pro sebe. Umřít během deseti vteřin dva krát sice není žádné terno, ale ve smrti se nejspíš můžou stát i horší věci.
Protože smrt plukovníka Kolínského se odehrála později, zavede nás autor napřed do nyní, aby nám postupně představil nesourodou partičku týpků z oddílu SPZÚ (obě varianty výkladu zkratky tohoto neobvyklého policejního oddílu najdete v anotaci), která pod jeho stále ještě živoucí tělesnou schránkou slouží. Je to jednotka, která celkem efektivně řeší problémy, na které oficiální justice nemá páky. Nábor jejích členů neprobíhá také na standardních místech. Sám plukovník dostal laso ve vězení, kde seděl za vraždu několika svých kolegů z armády. Premisa to jistě není z nejoriginálnějších, ale záleží na podání a kvalitě, kterou tomu autor dá. A Petr Brožovský podává svůj příběh hodně kvalitně. Jeho jednotka čističů na český způsob funguje bezvadně.
Čtenář dostává příběh, jehož tahounem je sympatický maník, který pro nějaký ten výstřel či bodnutí nejde daleko, občas podpoří svoji činnost říznou hláškou nebo důvtipnou poznámkou. Obojí tak ale činí v mezích obhajitelnosti a příběh tak není přehláškován až k nesnesení, jak se některým autorům bohužel stává (zdravím do Mystery Pressu).
Akci pak střídá bezvědomí, sex, pivo a další akce. Lidé umírají a nikdo se nad jejich smrtí příliš nedojímá. Každý ví, co tahle služba obnáší a že občas může přijít konečná naprosto nečekaně. Pak už je jen čas zatančit si spolu s papírovými draky.
Ostatně o akční scény a momenty rozhodně není nouze. Taková masakrální vybíjená na Ukrajině má rozhodně svoji kvalitu. Kuba Kolínský má prostě svůj kodex cti a přes zločin na dětech nejede vlak. Kdo si myslí, že soudce i vykonavatel se nemůže skrývat v jedné osobě, nemá prostě pravdu.
Kromě akce, střídá autor i časové roviny svého vyprávění. Když tohle autor umí, dává to knize rozhodně další hodnotu navíc. A Petr Brožovský to rozhodně umí. Stejně tak se nebojí sáhnout mezi své hrdiny a zahrát si s nimi čas od času poměrně úspěšnou ruskou ruletu. Je to typ příběhu, který už jste určitě četli a inspiračních zdrojů by se dalo rozhodně vysledovat několik. Ale Tanec papírových draků je prostě skvělé akční čtení, které nedrhne, nenudí, občas donutí čtenáře k pousmání, má hlavu a patu a rozhodně dokáže nabídnut i dost vlastních originálních nápadů. A víc není potřeba. Tahle kniha se vám prostě dostane pod kůží dřív, než stačíte říct: „copa to tu je?“
Hodnocení: 70%
Anotace:
Nejsme normální. Nikdo normální by se nikdy nenechal nalejt k policii, ale my jsme extrém. Práce, co děláme, je špinavější než dvouhvězdičková štětka a za vrchol sociálního vyžití považujeme pozdravení se s někým, kdo si v posledních dvou hodinách nečistil zpod nehtů krev. Jsme PSZÚ – Policejní Sledovací a Zásahový Útvar (nebo taky Parta Slizkých Zkurvených Úchylů – což je vzhledem k tomu, že mezi námi jsou sériový vrah, pedofil, žhář, sadistka, nerd a další hříčky přírody, tak nějak přesnější). Vrána k vráně sedá – a my jsme hejno bílých vran. Neměli nás hledat, neměli nás najít, ale hlavně si neměli myslet, že jim tohle může projít! Je jedno, že jde o sektu převtělujících se telekinetiků, my totiž přicházíme s tou největší opthalmo-stomatologickou lekcí všech dob – oko za oko, zub za zub.
Informace:
Série: Tanec papírových draků 1.
Vydáno: 2022, Epocha (ČR)
Počet stran: 400
Edice: Fantastická Epocha (129.)
Ilustrace/foto: Žaneta Kortusová
Autor obálky: Lukáš Tuma
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-278-0056-8
Přidejte odpověď