Recenze: Martin Paytok – Láska, smrt a všechno zlý

laska_smrt_a_vsechno_zly — Láska, smrt a všechno zlý

Martin Paytok
Láska, smrt a všechno zlý
Mystery Press 2024

Rabenštejn, osaměle stojící zámek připomínající svým vzhledem viktoriánskou dobu, který se nachází v krkonošských kopcích nedaleko městečka s příznačným jménem Katův Hrob, se stal před krátkou dobou svědkem pohřbu svého dlouholetého majitele. Kvůli němu a následnému čtení závěti se do něj sjíždí skoro všichni žijící příbuzní rodiny Havranů. Staré rodové sídlo, obklopené hlubokými lesy a starým rodinným hřbitovem, se tak má stát i svědkem i událostí příštích. Ty budou stejně ponuré jako nadcházející noc.

Čtení závěti a následné porcování majetku dokáže prověřit nejednu rodinu. A u Havranových tomu nebude jinak. Poměrně záhy se ukáže, že ani jejich vzájemné vztahy nejsou jen idylické a na povrch vyplouvají staré i novější zášti. Ostatně autor věnuje prvních sto stran tomu, aby představil jednotlivé členy rodiny, nastínil jejich vzájemné vztahy a charaktery, trochu zapátral v jejich minulosti a vzhledem k tomu, kolik členů rodiny se na Rabenštejně sešlo, je to prostor vskutku minimální. V téhle části, vlastně i několikrát poté, se mi jako čtenáři velmi hodil rodokmen Havranových, který je velmi vkusně vyveden na předsádce knihy.
Ostatně členů rodiny je rovný tucet. A do (ne)šťastné třináctky doplňuje počet zúčastněných poměrně svérázný komorník Kašpar, který má poněkud zvláštní chutě.

Takže, máme tu osamělý, těžko dostupný, místy ponurý starý dům obklopený hřbitovem. Temnou a mrazivou noc, navíc se sněhovou vánicí, která je nejhorší za poslední roky. Rod, který nejspíš ukrývá nějakého toho kostlivce ve skříni a skupinku pozůstalých, ve které k sobě rozhodně všichni neplanou nehynoucí láskou. Kulisy jsou dokonalé, herci po oněch stu stranách představeni, a tak může začít hra na oněch deset malých černoušků zmiňovaných pod anotací knihy. A hra je to rozhodně povedená. No, a když si tři krát po sobě s paklíku tarotových karet vytáhnete tu se smrtkou, která v kostlivé ruce svírá přesýpací hodiny, je poměrně jasné, že vám dochází čas.

Martin Paytok zpočátku tu a tam trousí náznaky o tajemstvích a podivnostech rodu a pomalu tak buduje atmosféru obav, která se přerodí v čistou hrůzu ve chvíli, kdy ubývající členové rodiny Havranů odhalí, kdo proti nim vlastně stojí a kdo si z Rabenštejna udělal krvavé rejdiště. I s odhalenou totožností krvelačné stvůry funguje příběh velice dobře a čtenáři se jen těžko odhaduje, kdo je další na řadě. A to je taky dobře.

Vítr hučel v korunách stromů, svištěl mezi náhrobky a kvílel v útrobách hrobek.

Na knize mne hodně bavil i jazyk, jakým Martin Paytok svůj příběh vypráví. Kniha je plná slovních obratů a vět, které prostě lahodí oku a velmi dobře se čtou. Po dlouhé době někdo použil slovní obrat „jako by se nechumelilo“ v tom správném případě. Za zdmi zámku se totiž chumelí hodně a neustále. A to je jen další důkaz, jak příjemně si autor hraje s rodnou řečí. Všechna ta pročež a načež lahodí oku a zapadají do atmosféry příběhu. Akorát bych vytkl akorát, těch tam bylo na můj vkus až moc. Ale to jen malinká vada na kráse jinak povedeného textu.

Láska, smrt a všechno zlý rozhodně zaujme i svým zpracování a grafickou podobou, o kterou se postaral Lubomír Kupčík. Titulní ilustrace originálně vystihuje samotný zámek a dává tušit, že čtenář si užije něco ostrých zubů. Stejně tak originální nepravidelná ořízka svádí k prolistování. Ale tady pozor, rozhodně to nedoporučuji, protože každá smrt má v knize svojí ilustraci a čtenář by se tak ochudil o to, kdo to odskáče. Stejně tak si rozhodně nechte prohlédnutí zadní předsádky (pokud je to tedy správný termín) až po dočtení knihy. Nachází se tam totiž podobný, jen trochu krvavější rodokmen jako na předsádce přední.

U knihy, která přináší poměrně klasické schéma příběhu, je hodně důležité, zda k příběhu dokáže autor přidat nějakou nadstavbu. A u této se to povedlo. Martin Paytok zakomponoval do svého příběhu napínavé scény a několik hodně překvapivých momentů, z nichž si jeden nechal až na úplný konec. Nezbývá tak než se těšit na jeho další literární počin.

Hodnocení: 80%

Anotace:

Pohřby obvykle bývají smuteční záležitostí. Pro rodinu Havranových ale smrt zatrpklého patriarchy Izajáše znamená spíš úlevu – hlavně v oblasti finančních problémů. Odtažitý stařec během života nastřádal majetek, pro který by byl kdekdo ochotný zabít, a jedinou podmínkou k jeho získání je nutnost strávit noc na odlehlém sídle vysoko v Krkonoších.

Na zámek Rabenštejn se proto začnou sjíždět Izajášovi příbuzní z blízkých i dalekých koutů, a nejspíš si dovedete představit, jak hladce taková sešlost probíhá. A to ještě předtím, než padne tma a první z nich nevysvětlitelným (a nevysvětlitelně krvavým) způsobem zemře. A potom další. A další a další.

Zatímco se všichni snaží zachránit si krk, adoptivní dcera Izajášovy neteře Agáta se pokouší vypátrat, kdo za vraždami stojí. Je to někdo z přítomných, nebo mají všichni uspokojivé alibi a s Havranovými je na zámku ještě někdo… anebo něco?

Deset malých černoušků optikou Guillerma del Tora. Noční můry vás budou pronásledovat ještě dlouho po dočtení!