Jiří Pavlovský
Zmrtvýchvstání
Kladivo na čaroděje II. – 3.díl
Epocha 2025
Zmrtvýchvstání je mnohoslibný název, protože evokuje návrat čtvrtého do party. Vincenc už to sice jednou zvládl a dokázal se vrátit zpět do světa živých, ale v těle malé holčičky to prostě nebylo ono. A díky tomu, jak dokáže pracovat se svým tělem a svoji sílu přelévat do jednotlivých údů, určitě by za jeho definitivní návrat lobovala i Ester von Blaschkof. A Felix Jonáš má plán, jak by to bylo možné udělat. Jenže ne všichni jsou jeho posedlostí zachránit život mrtvého parťáka nadšení. A většina Felixových plánů má tu ošidnou vlastnost, že se trochu zkomplikují, většinou trochu víc.
Tohle kladivo cílí i na nové čtenáře. Rozhodně ne tím, že by jim třeba rozdrtilo čéšku, nebo kříslo jednu slušnou do hlavy, ale před začátkem samotného příběhu je vhozením uvede do děje. A ty necelé tři strany nastíněn toho, v jakém světě se příběh odehrává, kdo jsou hybatelé děje a s čím, se mohou čtenáři setkat jsou celkem podstatné. Uznávám, že i pro mě, pro kterého je tahle rána kladivem už šestnáctá to mělo smysl, protože Kladivo na čaroděje není knižní série, ale spíš seriál.
Takže jejich revírem je magická Praha. Jejich tempo je místy vražedné. Jejich protivníci: démoni, maniaci a zloději duší. Protivníci, proti kterým stojí muži a žena z nepojmenované jednotky.
Ale aktuálně si jedou každý po vlastní ose. Walter opustil svoji zatuchlou hřbitovní kobku, aby se ujal funkce ve VVK, Klaudie se stala dvojitou agentkou a Felix Jonáš má přítelkyni a na úvod i případ, který mu podstoupil právě Walter. A tak se společně se svou přítelkyní Felix vydává do malé galerie, kde zemřelo několik lidí za hodně podivných okolností. A i když je tenhle případ jen takovou “před titulkovou scénou”, rozhodně dokáže připomenout, jakých bizarností jsou autoři tohoto seriálu schopní.
Magie se pomalu vrací, ale je zmatená a jankovitá, a tak si sosá inspiraci z okolního světa lidí. Z pubertálního nerdovského upíra Emila je tak najednou přitažlivý mladík, kterému by padaly ženy k nohám, kdyby o to stál. A navíc jeho kůže lehce pableskuje. Jak říká Felix jiným slovy, má kliku, že nežije v době, kdy ideální představu upíra splňoval Nosferatu. Tohle je ale jen jeden příklad z mnoha, kam až dokáže zajít autorova představivost. I když třeba takový hackerský útok spáchaný vylízáním harddisku má také své kouzlo.
Alfou a omegou příběhu je ale Felixova posedlost přivést Vincence zpět k plnohodnotnému životu v tom správném těle. Tomu pak přizpůsobí úplně vše. A jak bylo napsáno už výše – má plán. Jenže, jak už to bývá, něco se zvrtne a Jiří Pavlovský připraví jemu i čtenářům několik překvapení. Což více ocení čtenář než hlavní postava knihy. O dějové zvraty tak není nouze. Místy tak kniha připomíná krámek bizarností a hrůz, naprosto šílených situací i překvapení. A vše ku prospěchu děje.
Ani v téhle knize Jiří Pavlovský nenudí. Místy vynikne jeho snaha zakomponovat do děje lehké narážky a slovní hříčky, které vždy potěší. A tak zatímco ticho se v jedné pasáži této knihy nemohlo rozhodnout, jestli bude zadumané nebo trapné, já jsem rozhodně rozhodnutý pokračovat s tímhle kladivem dál.
Hodnocení: 80%
Anotace:
Felix Jonáš udělal v životě spoustu chyb. Někdy s pomocí magie, někdy sám o sobě. Ale teď si hodlá vylepšit karmu a všechno napravit jedním jediným činem. Oživením mrtvého. Záchranou Vincence. Ovšem pokud chce způsobit zmrtvýchvstání, bude muset jít přes mrtvoly. Bude muset vykrást přísně střežený sejf plný magických artefaktů. A – což bude ještě náročnější – přesvědčit všechny své zbývají parťáky, aby se toho účastnili.
Felix Jonáš bude muset zapojit všechny své schopnosti, triky i přesvědčovací talent, aby dokázal tuhle akci alespoň rozjet. A pak… pak teprve začnou ty opravdové problémy.
A ještě navíc bude muset jít s přítelkyní do galerie.
Klid. Je to vraždící galerie.
O autorovi:
Narozen v Praze, spisovatel, komiksový (a filmový) publicista, překladatel a vydavatel.
Spolu s dalšími členy literární skupiny Rigor Mortis patří k autorské generaci (mj. Štěpán Kopřiva a Jiří Kulhánek), která v polovině devadesátých let vnesla do české fantastiky svěží vítr v podobě nekorektních, cynických a akčních příběhů. Sám i ve spolupráci s dalšími autory publikoval řadu povídek, z nichž mnohé získaly žánrová ocenění: Noční návštěva a Dobro vítězí (Cena Karla Čapka), Eskorta (Cena Akademie SFFH) aj. Jakožto samostatný titul mu v rámci sci-fi série Mark Stone vyšel román Zatykač na Stonea (2003). Svou tvorbou přispěl do úspěšných antologií Lovci monster (2023) a Krev, monstra a cukroví (2023). Spolu se Štěpánem Kopřivou natáčí podcast Rudá žeň.
Kladivo na čaroděje Jiří Pavlovský vymyslel a dosud přispěl díly Magie pro každého (2012, 2024), Město mrtvých (2012, 2024), Výtah do pekla (2013), Kladivo na démony (2016), Poslední stadium (2017), Slepý hon (2024) a Zmrtvýchvstání (2025), s Martinou D. Antonín je spoluautorem prvního dílu druhé série Pád do reality (2024). Je také editorem a zároveň přispěvatelem zatím jediné antologie z tohoto univerza s názvem O krok před peklem (2018).
Informace:
Vydáno: 2025, Epocha
1. vydání originálu: 2025
Počet stran: 300
Jazyk vydání: český
Edice: Kladivo na čaroděje (17.)
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: měkká / brožovaná
Přidejte odpověď