František Kotleta, Kristýna Sněgoňová
Aréna
Atomové šelmy 2
DOBROVSKÝ s.r.o. 2026, edice Fobos
Knihou Základna odstartovala, nejen spisovatelská, dvojice Kristýna Sněgoňová a František Kotleta svoji novou postapokalyptickou sérii Atomové šelmy. A start to byl čtenářsky povedený. Potěšitelné tak je i vydání druhého dílu ve slibovaném termínu. Základna ale padla a na hrdiny tak čeká místo nových výzev.
Leon, který svoji přezdívku Keksík tak úplně nemusí, vyvázl ze zdecimované Základny notně pošramocený, takže úkryt Církve Jaderné bohyně, kde se ocitl díky její novicce Kris, vítá všemi deseti. Navíc zjistí, že soulož s mladou členkou Církve má léčivé účinky, a tak se nechává léčit touto neinvazivní metodou s ochotou náležejícímu jeho mladému věku. Autorská dvojice tak dala termínu “spojit příjemné s užitečným” zcela nový rozměr. Jenže žádná léčba netrvá věčně a mladá dvojice je tak záhy konfrontována další Velekněžkou bohyně a jejím doprovodem. Takže je čeká cesta na Hřbitov, kam měli sice namířeno, ale proto aby vysvětlili, co se na základně stalo, a ne pro to, aby čelili církevnímu tribunálu. Cesty bohyně jsou zkrátka nevyzpytatelné.
Zatímco v úvodním díle autoři nějaký čas představovali svůj svět a budovali pochmurnou atmosféru a seznamovali čtenáře s několika důležitými postavami, na začátku toho druhého už jsou si jistí, že celkový rámec je dostatečně znám a nějaké oficiality záhy přeskočí. První vyvražďovačka tak na sebe nenechá dlouho čekat a sotva čtenář nějaké ty nové postavy potká, promění se v jednorázové terče přesné střelby nebo žrádlo pro samici atomové šelmy.
Ústřední dvojice naštěstí unikne a čekají tak cesta do Arény, kde by se měl nacházet předmět, díky němuž padla Základna.
Díky okolnostem to delší čas vypadá jako sólo jízda ústřední dvojice. Čtenář tak sleduje kroky mladého kluka, který až donedávna neznal nic jiného než svůj domov a jeho nejbližší okolí a najednou se ocitá v daleko širším světě. Celkem logicky působí v některých situacích naivně, i když si uvědomuje nebezpečnost okolního světa, v čemž se mu snaží sekundovat Kris jako osoba, která ho dokáže částečně usměrnit. Ale ani ona není všemocná, protože Aréna je příliš drsný svět pro ně pro oba. Úspěšně se tak zapletou do místních intrik a získají nové společníky. Jenže se ukáže, že ty nejnebezpečnější šelmy nemusí být nutně postiženy mutací. Člověk člověku se tak stává aťákem. Takže je zaděláno na slušné množství lidský život ohrožujících scén.
Leonova občasná naivita působí celkem logicky, i to,že je občas dějem spíše vláčen, než aby rozhodoval, jakým směrem se vydá. Přeci jen je to poprvé, a ještě k tomu nedobrovolně, kdy vytáhl paty ze Základny. Trochu rozporuplně na mě pak působili jeho znalosti o zbraních. Z prvního dílu jsem měl dojem, že kromě své lovecké pušky a následně zbrani Vlčáků se k ničemu dalšímu moc nedostal a tady perlí informacemi o spoustě dalších zbraní. Ostatně i samotná Aréna, coby město, působí směrem k prvnímu dílu nekonzistentně. Z něj jsem získal pocit, že svět je v daleko větším rozkladu. A pak se hrdinové knihy ocitnou na místě, které do kapsy hravě strčí celý Bartertown i s Tetičkou a Dómem hromů. A některé detaily mi prostě neseděly. Například zmínka o tom, že plakáty s Kris jako zrádkyní Církve visí v každé svatyni. Ale našly by se i další. A díky tomu to opravdu vypadá, že každá kniha má jiného autora. A kdo napsal kterou, je patrné z jednoho češtinářského detailu, které mi jako čtenáři pokaždé rve oči a je používán jen jedním z autorů.
Spokojenost jednotlivých čtenářů se bude v tomto případě nejspíš odvíjet od jejich očekávání. Aréna nenabízí zběsilý akční nářez, i když z principu série se krvavé a poměrně dost nelítostné scény objeví i zde. Víc se soustřeďuje na ústřední dvojici, které přivede do cesty další zajímavé protivníky, staré známé záporáky i neokoukanou postavu, která stojí na jejich straně.
Jak už jsem psal v recenzi na úvodní Základnu, je postapo poměrně značně vytěžený žánr a přijít s něčím zcela originálním je skoro až nemožné, a tak rozhoduje kvalita příběhu, který se v rozvalinách civilizace odehrává. Ani druhá kniha Atomových šelem rozhodně nikoho nudit nebude. Stránky odsýpají celkem svižně, kostra příběhu má hlavu a patu a hlavním hrdinům neschází potřebná dávka sympatií. Aréna je tak čitelný díl dobře rozjetého seriálu, který si až na samotný konec připravil jedno nečekané zmrtvýchvstání.
Hodnocení: 75%
Anotace:
Po světě běhají atomové šelmy – zmutovaní lidé, pozůstatky poslední války – a ti, kdo atomové šílenství přežili bez mutací, se před nimi skrývají v krytech a opevněných městech. Aréna je místo, kde se potkávají obchodníci ze všech koutů světa, kde lidé dokázali přežít a zachovat si alespoň zbytky civilizace. Je to místo, kde můžete jak koupit cokoliv vás napadne, tak ztratit život. Nejen v boji o pár konzerv, ale i v těsných uličkách prastarého města. V Aréně se navíc koná dražba možná nejdůležitějšího předmětu dnešního světa. Kdo získá přístup k tajemství atomových šelem a kdo se stane žrádlem pro psy? Novicka Církve Jaderné bohyně a její společník mají na výběr jenom ze dvou variant. A ta první je rozhodně nad jejich síly.
Ať radiační situace zůstává stabilní!
O autorech:
Kristýna Sněgoňová
Česká spisovatelka akční fantastiky vydala svůj první román Krev pro Rusalku, v roce 2018. Na knižním trhu se etablovala nevídaně rychle, prakticky okamžitě. Po Krvi pro Rusalku následovaly další romány Zřídla a dystopické sci-fi o osudu lidstva Město v oblacích.
Velkou část života trávím ztracená ve vlastní hlavě, prožívající věci, které se mimo ni nestaly, a mluvící s lidmi, kteří nejsou skuteční. Ráda příběhy tvořím i poslouchám. Jsou pro mě nesmírně důležité.
Kromě toho takřka souběžně neustále píše povídky, které publikuje v časopise Pevnost a různých sbornících a antologiích – Žoldnéři fantazie, Ve stínu Říše, Ve stínu apokalypsy a v dalších. Jedna z jejích povídek je součástí prestižního souboru povídek významných českých autorů sci-fi a fantasy žánru Lockdown.
František Kotleta
Za jménem František Kotleta stojí novinář a člen Českého klubu skeptiků Sisyfos Leoš Kyša. Ten pod svým jménem nejprve publikoval několik velmi úspěšných povídek a dokonce i dvě sci-fi knihy.
Fiktivní image Kotlety, kterou si vymyslel sám Kyša, byla opravdu šokující. Prezentoval se jako trestanec, podnikatel, opuštěný sirotek a řezník v jednom. Jeho matkou měla být záhadně zmizelá tanečnice a špionka CIA, otcem snad Michail Gorbačov, kterého měla jeho matka svést během tajné návštěvy Bruntálu. A nebo někdo ze zákazníků nevěstince, který Kotletova fiktivní matka měla vést pro zakrytí své pravé identity.
K literatuře měl František Kotleta přičichnout až ve vězení, kam se měl dostat po sekáčkovém souboji s policisty během oslavy svých narozenin. To vše je však smyšlené.Jméno František Kotleta se prosadilo v českých literárních vodách především dílem Hustej nářez v roce 2010. Jde o první díl série Bratrstvo krve, jež pokračovala knihami Fakt hustej nářez a Mega hustej nářez. Prequel s názevm Vlci k nim byl napsán v roce 2015.
Bratrstvo krve však není jediná série,díky níž získal Kotleta takovou přízeň čtenářů. Dvoudílný román Perunova krev také nezůstala bez povšimnutí.
Další sérií, kterou čtenáři buď milují, nebo nesnáší, je Spad.
Ostatně tak je to i s celkovým dílem Františka Kotlety. Buď vás jeho osobitý styl naprosto dostane a vy budete hltat jednu knihu za druhou, nebo se nad jeho knihami pousmějete, ušklíbnete a stanou se uzavřenou kapitolou, do které už se nikdy nepustíte. Jedno však Kotletovi nemůžeme upřít – stále nás nepřestává šokovat a ohromovat.
Informace:
Vydáno: 2026, DOBROVSKÝ s.r.o., edice Fobos
Počet stran: 291
Jazyk vydání: český
Obálka: Lenka Tarwari Jandová
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-277-6212-5
Přidejte odpověď