Darek Šmíd
Žrádlo pro psy
Kladivo na čaroděje 09
Epocha 2015
Pondělní ráno je prostě nejhnusnější start pracovního dne. Někdy přetrvává lehká kocovina z uplynulého víkendu a do toho dalšího je setsakra daleko. A někomu při takovém pondělním ránu může i jebnout. A pokud mu jebne dostatečně, tak se takový open friendly space office může proměnit v dost nebezpečné místo a možný masakr bezdrátovou myší je na spadnutí.
Zcela neočekávaně se na místě kancelářského masakru objeví na přání policie i Klaudie s Walterem. Policista Hlavatý by totiž rád ztratil hlavu při postelových hrátkách právě s relativně nejněžnějším stvořením z Felixovy party, a tak jí přizve na místo činu, které se tak úplně nedá nazvat zcela obvyklým.
Cosi nepřirozeného pak Felix objeví v podzemí pod podzemím kancelářské budovy, jejíž horní patro zhusta zdobí krev, mozkomíšní mok a v míře větší, než je obvyklé pro takové prostory i nějaké ty lidské vnitřnosti. Prostě pondělní ráno.
A poté, co romanticky zasněženou Stromovku zkropí gejzír krve, když policista Hlavatý svoji hlavu opravdu ztratí, je evidentně zaděláno na další krvavější díl téhle série. Což se v průběhu děje rozhodně potvrdí. Jenže někdy jé té krve až přespříliš.
Darek Šmíd udělal se čtveřicí hrdinů v podstatě to samé co Dušan D. Fabian v knize Sonáta pro Azazela. Vzal je a zasadil do vlastního univerza, i když se děj odehrává v Praze, které nemá s předchozími díly moc společného. Což samo o sobě nemusí být špatně, ale nějak to prostě nefunguje. Kde je dohled VVK? Co na tohle řádění říká Sedmička? Takže tohle odtržení od rámce série mi prostě vadilo.
První polovina knihy místy vyloženě nudí a teď mám na mysli Walterovu časoprostorovou exkurzi po spoustě popravišť a obětišť z celého světa. Nepůsobila nijak zajímavě, a i když záměr nejspíš byl trochu šokovat, nestalo se tak. Navíc, cosi podobného se už v sérii odehrálo, takže ani o nějaké originalitě nemůže být řeč. Jediná scéna, která trochu vybočovala ze šedi průměru pak byl Walterův rozhovor s Marií Antoinettou v den její popravy.
Oproti tomu byla Klaudiina telepatická schopnost, a hlavně její dojezd, dotažená skoro k dokonalosti. Sledovat události díky spoustě krysích oček bylo poměrně zajímavé.
Felixův part pak byl na vrcholu ve chvíli, kdy se dostal mezi partu vysoko postavených myslivců a chlapcům v zeleném předvedl jejich vlastní verzi Choking Hazardu, že by i Dáda Patrasová záviděla.
Jeho druhá chvíle slávy pak přišla v Kotli požírání.
Při zpětném pohledu mi přišlo, a mohu se mýlit, že jako první se v autorově hlavě zrodila druhá polovina knihy, kdy proti sobě soupeří ti, jimž je určeno ono Žrádlo pro psy a tou první se prostě musel nějak prokousat. Jenže i pak jsou scény, kdy prostě Darek Šmíd příliš tlačí na pilu.
A ve chvíli, kdy by měl děj gradovat, tedy před samotným závěrem knihy, se její finále rozplizne do opakujícího se konceptu – zdá se, že je hotovo, ale náhle se vynoří další nebezpečí a znovu teče krev, aby se vzápětí zdálo, že je hotovo, jenže se vynoří další nestvůra a znovu teče krev, aby…
Prostě někdy stačí všechny pozabíjet na první dobrou a opakování není matkou moudrosti.
Jestli se vám zdály předchozí řádky lehce blábolivé, omlouvám se, ale nějak jsem se přizpůsobil tomu, jak na mě kniha ve výsledku zapůsobila.
Pokud jsem v recenzi na Síť přízraků psal, že Ondřej S. Nečas posunul laťku o trochu výš, tak tentokrát se ta pomyslná tyčka nachází někde na úrovni necelého metru, takže následující knihy s jejím překonáváním nejspíš (doufám) nebudou mít problémy.
Nejpozitivnější zpráva z celé knihy je tak jednoznačně ta, že se pes nažral a Vincenc zůstal celý.
Hodnocení: 55%
Anotace:
Devátý svazek unikátního knižního seriálu psaného v intencích subžánru městské fantasy v hlavní roli s týmem netradičních detektivů bojujících proti nadpřirozenu. Pondělí jak malované! U ranní kávy se zmasakruje firma plná bankéřů; v městském parku něco ukusuje lidem hlavy; gigantické psí bestie si v podzemí brousí zuby na hlavní chod. Pro Felixův tým to začíná jako klasická fuška, ale už odpoledne je z toho klasický boj o holý život. Poučení? Pes je občas nejlepším přítelem člověka až ve chvíli, kdy ho tráví v žaludku. Na břehu řeky ožívá mrtvá zvěř, technomagická zařízení hučí pod chodníkem, pražské letiště se chystá na přistání armádního speciálu se čtyřnohou atomovkou na palubě… A to je teprve pondělí.
Informace:
Vydáno: 2015, Epocha (CZ)
1. vydání originálu: 2015
Počet stran: 160
Série: Kladivo na čaroděje (9.)
Autor obálky: Lubomír Kupčík
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-7425-264-8
Přidejte odpověď