D.B. Peck
Život aneb na konci stejně všichni umřou
Epocha 2025
Debutový román autorky, která se skrývá za pseudonymem D. B. Peck, Sociopat, se mi trefil do noty na první dobrou, a tak sáhnout po její další knize, byla ta nejpřirozenější čtenářská reakce. I když tedy její název nabízí tu nejdefinitivnější z životních definitiv. Navíc osamělá postava stojící na okraji vysokého útesu z její obálky, také nevěstí nic dobrého. Ale popořadě.
V úvodním epilogu, ne, to není chyba, kniha prostě začíná první částí epilogu, zavede autorka čtenáře na místo posledního odpočinku a místní hrobník není zrovna nadšený, že ho čeká spousta práce. Oproti tomu jeho šéf je nadmíru spokojený, stalo se totiž neštěstí.
Důležitý není konec, ale cesta, která k němu vede.
Ben, Anna, Šarlota, Marie – čtyři jména, čtyři postavy, jejichž osudy nejvíce promluví do děje celé knihy. Každá z nich prožívá své problémy, které jsou spojeny s rodinnými i partnerskými vztahy. Každá z nich v jiném společenském postavení, s jinými možnostmi seberealizace. A jen dvě z nich mají zpočátku cosi společného. Ale každé z nich se může čtenář dostat hluboko pod kůži a ponořit se do těch nejniternějších pocitů díky tomu, že všechny svůj příběh vypráví v první osobě.
Na scénu pak autorka přivádí další postavy, které více či méně zasahují do osudů hlavní čtveřice. Ponejvíce jsou to logicky jejich životní partneři nebo rodiče. Je pak naprosto fascinují pozorovat, jak se postupně jejich životy prolínají, zpočátku nevědomky a později i mnohokrát cíleně ovlivňují. Přestože se tak na stránkách knihy odehrává několik vztahových propletenců, kočíruje D. B. Peck všechny dějové linie naprosto sebevědomě a nedopustí, aby se do nich čtenář zamotal. A to i přesto, že občas rozbije časovou osu a vrátí se o nějaký ten okamžik zpět, aby odvyprávěla stejnou scénu z pohledu jiné postavy. Příběh tak získá zcela novou perspektivu.
Autorka často rozebírá pohnutky a psychologii jednotlivých postav a dělá to zatraceně dobře. Ať už se pak její postavy chovají jakkoli, je to vždy uvěřitelné. Pokud bych měl použít k definici knihy jediné slovo, rozhodně by to byla čtivost. Bavilo mě prostě každé slovo, každá řádka, a i když jedna z hrdinek rozebírá svoje pocity či frustrace, je to prostě výstižně a čtivě napsané, bez sebemenšího náznaku nudy.
Až zpětně, pár dní po dočtení, si pak možná čtenář uvědomí, jaký koktejl vlastně autorka namíchala. A že možná pár technikálií tak úplně nesedí. I když to příběhu nic neubírá na jeho kvalitě.
Nakladatelem je kniha avizována jako psychologický román, a to plní opravdu na jedničku, protože psychologie postav je její hlavní devizou. I když se budu trochu opakovat, tenhle Život opravdu stojí za přečtení. A autorka trochu kecá, úplně všichni totiž neumřou. Alespoň ne s poslední stránkou knihy.
Hodnocení: 90%
Anotace:
Konec si našel všechny postavy v této knize ve stejný okamžik. Byly ale připraveny, když přišel dřív, než čekaly? Smířila se Anna s tím, že nebude dokonalou matkou, a Marie, že lidem, jako je ona, se prostě dobré věci nedějí? Došlo Benovi, že bez otcových peněz by nepřežil, a Šarlotě, že není jedinou osobou na světě? Žijeme život s vědomím, že jednou skončí. Stejně jako v této knize. Někde v průběhu naší cesty na to zapomeneme, hrajeme si na nesmrtelné a doufáme… Nyní je na čase si to připomenout a rozmyslet si, jak chceme strávit krátké intermezzo před nevyhnutelným koncem, ve kterém stejně všichni umřou.
Informace:
Vydáno: 2025, Epocha
1. vydání originálu: 2025
Počet stran: 304
Jazyk vydání: český
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: pevná / vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-278-0245-6
Přidejte odpověď