Pravá krev VI. – Bezpochyby mrtví

On-line Bazárek knih

Bazárek knih

Charlaine Harris
Pravá krev VI.
Baronet 2011

Sookie Stackhouseová měla dosud v milostném životě pech. Její první láskyplné vzplanutí k upírovi Billovi nedopadlo přes slibný začátek příliš dobře a vztah s vlkodlakem Alcidem skončil v podstatě ještě dříve než začal. Naštěstí to vypadá, že se začíná blýskat na lepší časy a na scéně se objevuje další muž schopný měnit podobu, který začíná Sookii velmi přitahovat. Ono mít na své straně tvora, který se dokáže v několika málo okamžicích změnit v tygra může mít své výhody. Sookiiným novým partnerem se tak stává Quinn, který se objevil již v předchozím dobrodružství mladé, telepatií nadané servírky.
Ne všechno ale může Sokii sledovat přes růžové brýle zamilovanosti. Před nedávnem přišla o další ze svých nepočetných příbuzných a tak jí čeká neradostné vypořádávání pozůstalosti po její sestřenici Hadley, která se coby upírka stala družkou královny louisianských upírů. Ke všemu se ještě znovu vynoří přízrak Debbie Peltové, kterou Sookii v sebeobraně sprovodila ze světa. A ani další potíže na sebe nenechají dlouho čekat.

bezpochyby_mrtviPokud vás upoutá obálka téhle knihy a vy jste neměli dosud s vnadnou servírkou Sookii co do činění a váháte kvůli dílům, které již vyšly, zda jí poznat blíže, klidně můžete po knize sáhnout. Prvních sto stránek knihy, což je takřka její jedna třetina, se v podstatě nic moc neděje. Tenhle více než dlouhý úvod totiž slouží pouze jako shrnutí předcházejících dějů a postav, které se již v sérii Pravá krev objevily. Výjimku tvoří kraťoučké intermezzo, kdy Sookii díky svému telepatickému daru pomůže nalézt ztraceného syna jedné ze svých kolegyň, což je na sto stránek zatraceně málo. Klid tak končí až ve chvíli, kdy jsou Sookii a její nový partner napadení párem čerstvě pokousaných a zdrogovaných vlkodlaků.
Nový spád pak události opravdu dostanou, když se Sookii ocitne v New Orleans, aby vypořádala pozůstalost po své sestřenici. Ne všem místním upírům je totiž její přítomnost pochuti.

Dobrá zpráva pro stálé čtenáře je ta, že pokud o to stojí, dostanou svojí pravidelnou dávku emocí, milostných úvah a náhledů do duše hlavní hrdinky. Špatných zpráv je v případě tohoto dílu hned několik. Ta nejšpatnější je, že autorka zcela rezignovala na jakoukoli temnější nebo snad nedej bože hororovou atmosféru a namísto ní, v rámci oživení příběhu, přichází se stále novými nadpřirozenými bytostmi. Kromě vílích sourozenců se můžeme setkat se skupinou čarodějnic a textem se mihne dokonce zmínka i o skřítcích.(!)
Žánrově tak Bezpochyby mrtví nejspíš celou sérii definitivně posunují do červené knihovny, což si čtenáři mohou ověřit u právě vyšlého dílu Všichni jsou mrtví. Místy se sice vyskytne náznak krvavější akce, v knize plné upírů a vlkodlaků se to ostatně dá očekávat, ale autorka těch několik slibně se rozvíjejících scén neuvěřitelně zazdí. Nejkřiklavějším příkladem je závěrečný „ples upírů“, kde v uzavřeném prostoru starého kláštera eskaluje napětí mezi luisianskou královnou a jejím proradným chotěm. Charlaine Harris si krůček po krůčku připraví prostor pro grandiózní konflikt, který ale nakonec odbude jednou uťatou hlavou, jednou odtrženou končetinou a několika málo výstřely. Ani nedomýšlím, jak by se takové příležitosti dokázali chytit naši upíromilní autoři.

Další výtka míří do řad redakce. „Odpovědní“ ( uvozovky jsou zcela na místě ) redaktoři totiž měli s knihou nejspíš stejný problém jako já – čím víc se blížil závěr, tím méně je šestý příběh Pravé krve bavil. Jinak si nelze vysvětlit takovou spoustu nedodělků, překlepů a logických chyb, kterých přibývá právě s blížícím se koncem knihy. Jedna z postav se tak namísto Sandry jmenuje Sandara, další je pak přejmenovaná v jedné větě z Jade na Jude. Stranu 258 pak uzavírá věta: Nemůžete někomu ublížit, aniž byste za to zaplatili, ve které evidentně chybí jeden zápor.
Abych ale všechno nesváděl jen redakci, autorka občas také exceluje:
( str. 258 ) je Quinn je v bezvědomí, ( str. 259, nahoře ) …Quinn ke mně zaletěl pohledem, ( str. 259, dole ) …přenášení dalo mužům spoustu práce, protože se ( Quinn ) ještě neprobral.
V jedné ze scén, pak upírská královna zajede do čtvrti obývané běžnými smrtelníky, kde její ochranka vystoupí z vozu a jeden ze strážců má pušku ( dejme tomu ), ale další vystoupí ze sekerou a poslední s mečem.
A v podobném duchu bych mohl pokračovat i dál.

Od podobných, oddychově zaměřených, knižních seriálů určitě nelze očekávat hlubokomyslné myšlenky, ale určitou řemeslnou úroveň zcela jistě ano. Bezpochyby mrtví v tomto ohledu pokulhávají za zbytkem série a návod na jejich zdárné přečtení je bohužel pouze jediný – při čtení naprosto vypnout mozek, odpustit i neodpustitelné a doufat, že název sedmého dílu Pravé krve neodkazuje na všechny čtenáře, kteří našli odvahu k jejímu otevření.

Nakladatel: Baronet
Překlad: Ludmila Havlíková, Tomáš Havlík
Obálka: Martina Kysucká
Redakce: Josef Frais
Rok vydání: 2010
Počet stran: 328
Rozměr: 125 x 200
Provedení­: hardback

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..