Ransom Riggs
Jota 2014
Deset podivných dětí prchá před armádou obludných monster.
A pomoci jim může jen jediný člověk – jenže ten je uvězněn v těle ptáka.
Mimořádná pouť, která začala v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, pokračuje. Jacob Portman se vydává se svými novými přáteli na cestu do Londýna, podivného hlavního města celého světa. Doufají, že zde naleznou lék pro svou milovanou ředitelku, slečnu Peregrinovou. Jenže ve městě ničeném válkou číhají nečekaná překvapení na každém rohu. A než Jacob dovede podivné děti do bezpečí, musí učinit důležité rozhodnutí, které se týká jeho lásky k Emmě Bloomové.(anotace)
Recenzi, i když si nejsem zcela jistý, zda výsledek mého snažení bude skutečně recenze, nelze zahajit jinak, než zmínkou o první podivném příběhu, který se ukrýval v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti.
Pokud už se pohybujete nějakou dobu, v mém případě takřka pětadvacet let, v jakémkoli odvětví knižního trhu, jen málokdy vás může něco překvapit, neřku-li oslovit svojí originalitou. Nejenom ve fantaskním ranku se pohybují spisovatelé dobří i ti skutečně vynikající, kteří každoročně vyprodukují jako celek stovky knih. Jejich příběhy mohou být prostě čitelné, určené k oddychu, velmi dobré, u kterých se vám čas od času tají dech, i naprosto vynikající, kdy jejich knihu, příběh, či sérii zhltnete jedním dechem, ale jen málokdy, aniž by to bylo danému dílu na obtíž, se střetnete s onou skutečnou originalitou. A pak náhle, trochu náhodou a zcela bez varování otevřete knihu, jejíž předsádka (Předsádka je dvojlist pevnějšího papíru, který spojuje knižní blok s deskami knihy. V knize je předsádka vpředu před knižním blokem a vzadu za knižním blokem.) má podobný vzor jako prvorepublikové knížky, jimiž jste si listovali bez většího pochopení v knihovně vaší, v mém případě samozřejmě té mojí, babičky a které vás okouzlovaly dobovými, sítotiskovými ilustracemi. A přesně takovou knihou byl i již zmíněný Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Pokud bych měl ke zhodnocení tohoto příběhu použít jedno jediné slovo, rozhodně by to bylo originální. Jak si ale s takovou předlohou může poradit jakékoli další pokračování?
Podivné město, teď už vím, že druhý díl série Ransoma Riggse, byl po dlouhé době první knihou, kterou jsem si koupil takřka ihned po jejím vydání. A přesto jsem se k jejímu hodnocení dostal až nyní, skoro půl roku potom, co se ocitla v mé knihovně. Důvod je přitom naprosto jednoduchý – do knihy jsem se nedokázal na první a ani na druhý a třetí pokus začíst. Nejspíš za to mohla skrytá obava, že pokračování, jak už to tak často bývá, se nemůže ani náhodou rovnat prvnímu dílu, který byl v tomto případě skutečně vynikající. Úvodní kniha této série totiž čtenáři odhalila, alespoň zatím to tak vypadá, kompletní univerzum, čtenář se tak postupně dozvěděl o časových smyčkách, schopnostech jednotlivých podivných dětí, světě ymbryn i to že z netvora ověnčeného chapadly se stane ještě více nebezpečná stvůra, pokud pozře dostatečné množství duší podivných. A prvních zhruba šedesát stran skutečně mou obavu potvrdilo, kromě nepříliš nápaditého útěku dětí z ostrova na pevninu, i když i k němu nakonec částečně využijí svých schopností, se nic skutečně světoborného neděje. Na první, skutečně napínavou scénu si trpělivý čtenář musí počkat celých sto a sedmdesát stran. Do té doby autor postupně prohlubuje a odkrývá vztahy mezi jednotlivými dětmi, které se čas od času opravdu chovají jako skutečné děti, ale tu a tam lze v jejich očích zahlédnout váhu jejich skutečného věku.
Zhruba v polovině knihy, a věřte, že to skutečně není pozdě, dochází ke zlomu a řečeno motoristickou termilogií, autor přeřazuje na vyšší rychlost. Najednou je tu opět ono napětí tolik známé z prvního dílu, silné scény, které svojí naléhavostí evokují skutečné lidské osudy, vždyť se konec konců s hrdiny knihy ocitáme na začátku září válečného roku 1940, a vyprávění dostává skutečný náboj. Stejně jako v předchozí knize tomu napomáhají i dobové fotografie, které čtenáře provázejí celým příběhem a často ho velmi silně dokreslují. (o jejich autentičnosti se nemá cenu příst).
Podivné město možná nenabízí tak silné a opravdu hororové scény jako tomu bylo v případě sirotčince (útok netvora v chladírně rybárny nebo zkoumání ruin sirotčince), ale i tak se rozhodně jedná o velmi podařenou knihu, která i přes mojí počáteční skepsi dokáže nabídnout vývoj celého světa i jednotlivých postav a i přes hektický, až frenetický závěr, kdy se převaha mezi jednotlivými stranami přelévá ze strany na stranu, má pro mne oproti prvnímu dílu jednu nespornou výhodu. Narozdíl od něj se totiž dokážu těšit na další díl.
Autor: Ransom Riggs
Celý název: Sirotčinec slečny Peregrinové: Podivné město
Nakladatel: Jota
Překlad: Bronislava Grygová
Obálka: Yefin Tovbis, Doogie Horner
Redakce:
Rok vydání: 2014
Počet stran: 424
Rozměr: 135 x 205
Provedení: hardback
Přidejte odpověď