Nejenom čtením, sledováním filmů a hraním her je živ fanoušek SF&F. I vytížení sluchového aparátu patří k požitkům, které si v menší či větší míře pravidelně dopřává.
Někdo dává přednost hudbě ryze historické, další nedá nedá dopustit na keltské či irské rytmy a jiný se zálibně zaposlouchá do mixu moderního pojetí výše zmiňovaných stylů.
Vydáno dne 3.1.2008 (článek zatím není aktualizován)
Mě osobně se v poslední době dostal pod kůži melodický metal se symfonickými prvky ( v některých skladbách ) a naprosto úžasným hlasem zpěvačky Tarjy Turunen. I z názvu tohoto článku je jasné, že se nemůže jednat o žádnou jinou kapaelu než o finské Nightwish.
Pokud kapelu znáte, připomeňte si o ní pár informací a pokud ne zaposlouchejte se do několika ukázek, které vystihují její podstatu.
Příjemnou zábavu.
O skupině
Skupinu Nightwish, pocházející z finského městečka Kitee, založil roku 1996 klávesák a skladatel Tuomas Holopainen s vizí tvořit vlastní hudbu,nese pouze podílet na projektech a počinech ostatních kapel.Napsal píseň „Nightwish“,požádal o spolupráci své dva přátele,zpěvačku Tarju Turunen a kytaristu Emppu Vuorinena,a v této sestavě nahráli téhož roku tří-skladbové demo,pojmenované po první písni jednoduše „Nightwish“. Kapele už potom nikdy nikdo jinak neřekl,takže si nakonec nechali tento název i jako jméno kapely.
Co se hudebního stylu týče,jejich hudba by se dala nazvat jako symfonický metal,ale kapela sama o sobě tvrdí: „Hrajeme melodický heavy-metal.“
Rok po jejich založení dostávají smlouvu se známým finským labelem Spinefarm Records,přibírají do kapely bubeníka Jukku Nevalainena a vydávají své debutové album pod názvem Angels Fall First,ohlášené singlem The Carpenter, který se umístil v první desítce finské prodejnosti. V roce 1998 kapela přibírá do sestavy ještě baskytaristu Samiho Vänsku (všechny basy na debutovém albu odehrál Vuorinen) a na trh přichází veleúspěšná deska Oceanborn,se kterou skupina vyráží na své první evropské turné.
Rok 2000 je ve znamení nového alba Wishmaster, které rockový magazín Rock Hard nazval albem měsíce a „Wishmaster Tour“. Kromě rodného Finska navštívila kapela hlavně Jižní Ameriku a také Kanadu. Po skončení turné Nightwish obdrželi zlatou desku za CD Oceanborn a singly Sacrament of Wilderness, Walking in the Air a Sleeping Sun.
Dalším projektem byl živý koncertní záznam, na jehož konci je skupině předána platinová deska za Wishmaster a zlatá za singl Deep Silent Complete. Následují další dvě alba – From Wishes To Eternity (onen koncertní záznam spojený s DVD) a „minialbum“ Over The Hills And Far Away – vydaná roku 2001.
V květnu 2002 vychází velmi úspěšné cd Century Child, kterého se za dva týdny prodalo na 30 000 kopií. Skupina se díky němu poprvé dostává na první příčky finských tabulek singlů a alb,poprvé s pilotním singlem „Ever Dream“.
Deska slaví stejné úspěchy ovšem i v zahraničí – například v Německu se vyšplhala až na 5. místo.
Vychází také – spíše dokumentární – dvd „End Of Innocence“,kde leader kapely po všech těch letech odhaluje roušku tajemství všech vztahů a událostí v kapele natolik,že fanoušek může lehce pochopit,že všechno není tak růžové,jak se mohlo celou dobu zdát.Říká ale také,že situace se trochu zlepšila,když (právě ped Century Child) nahradil v kapele baskytaristu Samiho ošlehaný rocker z kapel Tarot či Sinergy Marco Hietala,který zvuk Nightwish obohatil v neposlední řadě také o „zlý“ mužský vokálv,fungující nyní jako protiklad k tomu Tarjinému.
O dva roky později,2004,spatřuje světlo světa důležité album Once,které bylo všeobecně považováno za jakýsi mezník v historii kapely.V květnu Nightwish vyráží na „Once World Tour“, které bylo zatím také největším v jejich historii (Byli „On Road“ téměř rok a půl). Během tohoto turné stihlli odehrát na 150 koncertů po celém světě,navštívili i Austrálii, Japonsko,Řecko či Polsko,a nezapomněli dokonce ani na naší malou Republičku,kde se prezentovali na metalovém festivalu Masters Of Rock ve Vizovicích.
I přes velký úspěch však turné neskončilo příliš vesele. Album totiž nebylo mezníkem pouze v hudební historii kapely,ale také v té personální; Po posledním koncertě,21.10.2005 v Hartwall Areeně v Helsinkách,obdržela zpěvačka Tarja od zbývajících členů skupiny dopis,ve kterém jí oznámili, že už ji ve skupině nadále nechtějí,kvůli jejímu přístupu jak ke skupině samotné,tak k fanouškům.Vše uvedli v otevřeném dopise,zveřejněném posléze i na jejich oficiálních webových stránkách.
Následující rok nebyl pro nikoho příliš veselým.Tarja se vydala na svou sólovou kariéru a začala se konečně plně věnovat opeře,kterou vedle Nightwish dříve chtě-nechtě trochu zanedbávala,a zbytek kapely si dal chvíli pauzu na své ostatní projekty,ale snad také trochu na urovnání si věcí v hlavě.
Když se tak stalo,mužské osazenstvo se znovu sešlo,aby prodiskutovali,jak to bude s kapelou dál.Skončit nechtěli a tak se dali do hledání nové zpěvačky.Šanci měla každá,která zaslala demo,bez vyjímky.Kapela vůbec nelpěla na zkušenostech v show businessu či klasicky školeném zpěvu,jakým vládla Tarja.
…A tak hledali a mezitím se dali do skládání nového materiálu pro chystané cd.
Nakonec,po více jak roce hledání,stresu,dotěrných novinářů,nejrozličnějších spekulací a tvrdé práci na písních pro nové album,Finové ale přeci jenom našli,co hledali; tou vyvolenou se stala usměvavá Anette Olzon,učinkující před Nightwish v ne zrovna známých Alyson Avenue,či pár cover kapelách v rodném Švédsku.
V tomto složení tedy Nightwish nahráli své nové,zatím poslední,album s názvem „Dark Passion Play“,ohlášené 30.5.2007 internetovým singlem „Eva“,z něhož veškeré utržené finance byli věnovány dětskému domovu. Stejného týdne bylo také skrze oficiální internetové stránky kapely oznámeno jméno a informace o nové zpěvačce.
Druhým singlem z alba se stala píseň „Amaranth“,ohlašující pomalu ale jistě i tolik očekávaný příchod vydání nového cd jako takového,plánovaný na 28. září 3007,po kterém se kapela hned vydává na turné,začínající 6. října v Tel Aviv v Izraeli.
Můj subjektivní dojem
Pro mě je až neuvěřitelné, že Nightwish vznikli již v roce 1996. Samozřejmě jsem věděl, že nějaká taková kapela existuje a slyšel i pár jejich věcí. Ale teprvě až v posledních měsících jsem tenhle finský metalový zázrak objevil naplno.
To co mě zaujalo nejvíc je neuvěřitelně skvěle skloubená melodičnost a metalová tvrdost, kterou výborně umocňuje podmanivý hlas Tarjy Turunen ( do roku 2005 )
Stejně jako kdokoli jiný se nemůžu ubránit srovnání Anette a Tarjy. Tam, kde Tarja skvěle vytahuje svůj školený soprán, působí Anette jako když text pouze „odzpívá“. Nejvíc je tenhle rozdíl patrný v Dark Chest of Wonders. I přesto je na příkladu skladeb Amaranth a Bye Bye Beautiful z nové desky DARK PASSION PLAY vidět, že i Anette zpívat rozhodně umí. Nightwisch tedy definitivně opustili éru „operního metalu“ a vydali se novou cestou, které budou muset přizpůsobit i aranže nových věcí. Pokud se jim to bude dařit tak, jako na posledním albu, určitě se ani v budoucnu nemusejí obávat nezájmu fanoušků.
Použité zdroje:
Oficiální stránky Nighwish
Důležité odkazy:
Nightwish Czechia
Oficiální stránky Nightwish shopu
Nuclear Blast
Přidejte odpověď