Petr Heteša
Epocha 2008
V okrajových částech města s polorozpadlými domy a polorozpadlými existencemi se odehrává drsná hra na kočku a myš. Tou myší je Cameron, studentka žurnalistiky, zato o kočce není zcela jasné, jestli nemá domov někde úplně jinde než na Zemi. Ať už je to ale kdokoliv, v každém případě má k dispozici satelitní systémy a pušky s optickými zaměřovači, zatímco Cameron jenom pár halucinogenů, podivných přátel a mnohdy nepochopitelnou odvahu.[anotace]
Cameron je studentka Hutchinsonovy univerzity v Baltimoru a celkem kočka. Přesto nepatří mezi místní roztleskávačky, ale díky své nekonformní povaze se řadí na druhou stranu davu. Studiem proplouvá bez potíží, možná proto, že mezi její přátele patří i pár hackerů, pro které není problém zjistit dopředu otázky příštího testu a má několik přátel, kterým státní systém leží v žaludku stejně jako jí. Mezi její nejneobvyklejší vlastnosti však patří odvaha a sebedůvěra s jakou se dokáže pohybovat nejzanedbanější a nejpustlejší čtvrtí celého Baltimoru – Chincotegaue. Jen málokdo, z těch kteří zde nejsou doma, by se odvážili do míst, které nejvíce připomínají město, kterým prošla válka. Cameron zde však našla nejednoho přítele a je místními přijímána jako jedna z nich.
Stejně jako mnohokrát před tím se mrštně proplétala špinavými uličkami, když si uvědomila jakýsi cizorodý prvkem, který se zhmotnil v muži, jehož oblek ho jasně vyčleňoval z chincoteguanské komunity. Po několika náhodných odbočeních bylo Cameron jasné, že ji sleduje, a tak využila jednoho z mnoha temných průchodů, kde si na něj počkala a kusem prkna ho odeslal po říše snů. To, co však našla v jeho kapsách jí na klidu nepřidalo. Kromě automatické pistole jí největší strach nahnal prostý průkaz, kde se nad fotkou muže, kterého právě sejmula, skvěl jednoduchý třípísmenný emblém – FBI. Cameron právě pochopila, že její dosud víceméně bezstarostná existence nabere jisté obrátky, a že někdy v minulosti udělala nejspíš nějakou chybu. Teď jde o to jakou a kdy, protože hra na kočku a na myš právě začala.
Petr Heteša u mě v edici Pevnost zabodoval svojí prvotinou Šest diamantů, rozdělenou do dvou knih. Hlavně první svazek Šedozelené oči Ley Lynsenové se mi díky skvělé atmosféře a dokonalému vykreslení drsného světa, dostal pod kůži. K nové knize jsem tak přistupoval s mírným optimizmem.
Láska až za hrob není horor a nejedná se ani o postkatastrofickou scifárnu, jak by mohla napovídat obálka knihy. Dá se i napsat, že po prvních dvou stránkách až zhruba do poslední čtvrtiny knihy se vlastně nejedná ani o scince fiction. Šok co? Ptáte se jak je to možné? Jednoduše – děj knihy totiž ze všeho nejvíc připomíná film Nepřítel státu ( v hlavní roli Will Smith ), kde se hlavní hrdina také nevědomky zaplete do zpravodajské hry FBI. Cameron se navíc dostává hned mezi několik mlýnských kamenů různých oddělení, která mezi sebou příliš nespolupracují a sledují rozdílné cíle.
Po většinu knihy tak sledujeme nerovný boj mezi Cameron, která dokáže díky svým přátelům a mnohdy i náhodě unikat všemocné organizaci provázané do všech mocenských struktur, a členy FBI, kteří často vůbec netuší proč se o život dosud v podstatě bezúhonné dívky začíná odehrávat čím dál tvrdší bitva. Na pozadí tohoto konfliktu se postupně rozplétá i klubko záhady, která spustila hon na Cameron.
Kvalita knihy se tak neskrývá v popisech mimozemských civilizací ani v košatých popisech romantických reálií. Její kouzlo tkví v naprosto reálném zobrazení nerovného konfliktu, uvěřitelné atmosféře a reálné akčnosti. Silnou stránkou jsou i dialogy, které nejsou prázdným tlacháním k zaplnění stránek, ale mnohdy se odehrávají s kulometnou kadencí. Pokud tedy po většinu knihy dokážete oželit nápadnější přítomnost SF prvků, dostanete akční příběh, po jehož přečtení si možná budete klást otázku: „Kdo asi sedí u monitoru v supermarketu, který zobrazuje záběry průmyslové kamery, jež se za vámi právě otáčí?“
Přidejte odpověď