Zakalená

Elizabeth Bearová
Laser Books 2009

Píše se rok 2062 a vysloužilá příslušnice zvláštních jednotek Kanadské armády Jenny Caseyová bydlí v zavšivených ulicích Hartfordu ve státě Connecticut. Jenny, sužovaná bolestmi, se skrývá před státem, kterému kdysi sloužila. Spojila se s jedním z vůdců gangů, aby mohla někomu občas zachránit život. Co nevidět jí bude padesát a její protézami pospravované tělo začíná vypovídat službu. Svět na ni ale ještě zdaleka nezapomněl. Jistý vědec ve státních službách potřebuje pro svůj důležitý projekt prvotřídního jedince a Jenny mu připadá nejvhodnější. A tak se z Caseyové rázem stane pěšák v zuřivé bitvě, která se odehrává v zákoutích Internetu, na ulicích zdevastovaných měst i ve spletité struktuře její zpola umělé nervové soustavy. A musí složitou hru o život ovládnout dříve, než se jí nově se rýsující zářná budoucnost vymkne z rukou. Román Zakalená je prvním dílem trilogie, za niž si autorka vysloužila cenu Locus pro nejlepší románový debut. Bearová je také nositelkou Ceny Johna W. Campbella pro nadějného nováčka. [anotace]

Edice nakladatelství Laser-books Mistrovská díla SF je jasnou sázkou na jistotu a žádný titul nesoucí tuto značku neskýtá riziko špatné koupě. Oproti tomu knihy vycházející v novější edici Moderní díla SF jsou pokaždé tak trochu zahalena tajemstvím a očekáváním, zda Laser dokáže v této řadě udržet kvalitu a vysoko nasazenou laťku „mistrovských děl“.

Velmi důležitá informace se skrývá na konci anotace a prozradí čtenáři, že se jedná o první díl trilogie, takže se nemusí bát nekonečné ságy. Druhou podstatnou informaci ukryl Martin Šust do autorčina profilu na konci samotné knihy: „Trilogie začala vznikat už v roce 2002 a původně mělo jít o jeden rozsáhlý román… .( str. 345)“ Tímto prohlášením se totiž vysvětlují některé snad až příliš zdlouhavé pasáže samotného příběhu, který zdánlivě začíná 29. srpna 2062 v Hartfordu, ve státě Connecticut.

Jenny Caseyová, alias Titan, je vysloužilá vojačka ve světě nepříliš radostné budoucnosti, na kterou čím dál víc doléhá každý její rok života. Dokázala sice přežít mnohé, ale každé takové přežití se na ní více či méně podepsalo, a tak před ostatními skrývá se své noční můry a sny, které jí neustále vracejí do minulosti. Co však před ostatními skrýt nemůže jsou škody, které boje napáchaly přímo na jejím těle. „Honosit“ se tak může ocelovou robotickou paží a umělým okem, kterými byla vybavena jako jedna z prvních. Díky nim, i mnoha dalším méně viditelným vylepšením, se sice mohla udržet v činné službě o pár let déle, ale nakonec dala Kanadské armádě vale a usadila v jedné ze zanedbaných čtvrtí amerického Hartfordu, kde se neúspěšně snaží zapomenout na některé dávné křivdy a některé lidi, kteří prošli jejím životem. Minulost se však Jenny jednoho dne připomene postavou její nenáviděné sestry Barb, kterou …by strašně ráda viděla oběšenou na jejích vlastních světle šedých střevech…( str. 121) a neméně nesympatické plukovníka Valense. Nabídka, kterou jí však její bývalý velitel nabízí, se nedá odmítnou.
Zakalená ale není jen příběhem Titan, i když se kolem ní pochopitelně všechno točí. Na scéně se objevují i další postavy z její minulosti a nový hráči, jejichž osudy se s tím jejím stále více těsněji proplétají. Ti nejhlavnější, doktorka Elspeth Dunsayová, odbornice na umělou inteligenci a Gabe Castaign, Jennyn dávný přítel, jsou přinuceni ke spolupráci na projektu plukovníka Valense podobnou mírou manipulace a vydírání jako samotná Titan a mají i podobně komplikovanou minulost jako ona.

Od začátku se děj knihy odehrává ve několika liniích, které postupně vykrystalizují ve dva hlavní proudy, a které se na dálku určenou vzdáleností Toronta a Hartfodu vzájemně stále více dotýkají a proplétají. Střídání obou míst umocňují kapitoly, které „ich“ formou vypráví sama hrdinka, díky nimž může čtenář „nahlédnout“ přímo do její mysli. Tyto kapitoly ostatně patří k nejlepším částem knihy a dokáží vám dostat hlavní hrdinku pořádně pod kůži. Stejně fungují i návraty v čase, díky nimž příběh není lineární cestou ženoucí se rychle vpřed z bodu A do bodu B, a které zároveň osvětlují minulost a jednání mnoha postav.

Samotný děj knihy je i přes její více než tří set stránkový rozsah hutný, možná až příliš, a postrádá tak jakákoli hluchá místa. Dle mého názoru se ale autorka snažila do knihy dostat až příliš mnoho událostí a nedokázala se včas rozloučit z některými postavami, jež pro hlavní děj postupně ztrácí smysl. Co se naopak povedlo velmi, je oprášení klasických kyberpunkových rekvizit. Samotná Titan jakoby vystoupila z Gibsonových knih – sdrátovaný člověk se spoustou více či méně nápadných vylepšení, který se však díky tomu necítí šťastnější a jehož dalším rysem je stále se prohlubující deprese. Kyberpunk v podání Elizabeth Bearové tak neslouží jako povrchní póza, ale plnohodnotná kulisa každodenního života.

Zakalená je slibně rozjetý úvod, který má za úkol představit hlavní postavy a prostředí pro hru, která se bezpochyby rozjede s dalším dílem. Elizabeth Bearová má rozhodně potenciál zaujmout ty čtenáře, kteří před jednoduchými příběhy a hrdiny upřednostňují propracovaný děj a uvěřitelně komplikované charaktery postav. Obojí ho se jim dostane měrou vrchovatou.