Velké problémy v Malém Vietnamu [recenze]

František Kotleta
Epocha 2016

Tomáš Kosek má problém. Velký problém. Někdo unesl dceru českého premiéra a stopy vedou k prastaré sektě, která to s magií myslí nejen smrtelně vážně, ale hlavně s ní opravdu umí zacházet. Navíc se pohádal se svou holkou a ta se vrátila zpět k prostituci. Prahou se k tomu všemu toulají démoni z vietnamských legend, čínští zabijáci a bisexuální agentky Litevské tajné služby. Tedy ta je jenom jedna, ale stejně je s ní potíž. Mohlo by to být ještě horší?

Jistě, ještě je tu to proroctví o konci světa. Jak jinak? Vždycky je tu nějaké proroctví. Jenže tohle, zdá se, není úplně vycucané z prstu (anotace).

Na konci recenze ke knize Příliš dlouhá swingers party jsem slíbil, že dám Františku Kotletovi ještě jednu šanci a sliby se nemají prý plnit jen o Vánocích, a tak ještě než s panem Koskem protančíme Havanu v rytmu tanga, je nutné seznámit se i s jeho další eskapádou. Za tu by se určitě nemusel stydět ani Kurt Russell s Kim Cattrall (ostatně i na ten sex ve městě dojde). Ale pěkně popořádku.

Velké problémy nastávají Tomáši Koskovi a jeho dvěma parťákům, Gibsonovi a Hortovi, hned od začátku a to v zemi o poznání méně exotické, než je Vietnam, ať už malý nebo velký. První setkání s nepřátelskou magií si odbydou na poměrně romantickém místě, v proslulé čtvrti červených luceren v Amsterodamu, kde jedna se sexuálních pracovnic úplně nesdílí nadšení z vyšetřování pana Gibsona. Nadšen následně není ani člen nizozemské tajné služby, který nejspíš bude muset svým nadřízeným vysvětlovat svinčík, který zůstal v kabince rozkoše po trojici českých vyšetřovatelů. Hned první stránky knihy tak dávají tušit v jakých intencích se bude odehrávat její zbytek – bude to (hodně) krvavé, bude to (skvěle) nekorektní a v neposlední řadě i romantické.

Na rozdíl od předchozí knihy Příliš dlouhá swingers party, která se skládala z uzavřených povídek, přináší Velké problémy v Malém Vietnamu jediný příběh, který bez problémů celou knihu utáhne. Na scéně se kromě tří parťáků objeví i „stará“ známá Klára Chlumská, která dostane pořádně velkou dávku prostoru i do těla a spousta dalších postav, jejichž životnost však nebývá většinou příliš dlouhá. Samotná zápletka není příliš složitá, i když se čtenář dočká i několika poměrně překvapivých zvratů. V hlavní roli je tu místy až zběsilá akce, hláškující hrdina a potoky krve i dalších tělních tekutin. Vše napsáno lehce a s nadhledem. Jako zábavné, spotřební čtivo nelze než doporučit.

Na závěr jedna rada. Nesnažte se v reálném životě zprotivit skeptickému chlápkovi jménem Leoš Kyša. František Kotleta by si to pak za něj s vámi mohl vyřídit v některé své další knize. Orál s hasákem opravdu nechceš, nebohá Jolanda by o tom mohla (vlastně pak už nemohla) vyprávět. Za mě tedy ještě jednou, aby bylo jasno, viděl bych to na velký dobrý.

Štítky , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..