Říkají mi Lars [recenze]

Daniel Gris
Odkojen Vltavou, na jejímž břehu byl během jedné soboty a neděle počat. Ve třech letech ho zoufalí rodiče prodali kočovným cikánům, kterými byl již po čtyřech dnech vrácen jako naprosto nezvladatelný.
Na jeho výchově se poté podílelo několik oficiálních i pololegálních institucí. V části z nich se učil zákonům, ve zbytku o tom, jak zákony obcházet. Daniel Gris si postupně pořídil několik manželek různých národností a tvarů, je předpokládaným otcem prozatím nezjištěného počtu potomků.
Má rád hezká auta a rychlé ženy, absint a atmosféru zakouřených barů. V životě vystřídal devatero řemesel, a jelikož se smířil s bídou, nakonec se rozhodl pro dráhu spisovatele.
… tak představuje svého autora nakladatelství Mysterypress. Může být kniha od někoho takového jiná než výborná? Uvidíme.

Říkají mi LarsDavid Scholl je bývalý policista. Dokonce to z uniformy dotáhl až na chlápka s detektivním odznakem, který může svoje případy řešit v civilním ohozu, a za to na něj byl jeho otec, taky policista, právem pyšný. Jenže Scholl senior už je nějaký ten pátek na pravdě boží a Scholl junior vyměnil jistotu karierního postupu za volnost práce soukromého očka. Co vám taky zbývá, když šéfa chytnete za klopy a máte k tomu pár promile v krvi. Ale pokud byste se mezi jeho přáteli nebo známými pídili po někom jménem David Scholl, uspějete jen stěží – pro všechny je to prostě Lars. Jeho přezdívka nemá původ někde na severu, ale odkazuje ke jménu jednoho celkem známého bubeníka jedné celkem známé kapely, a navíc sám docela dobře mlátí do škopků. Hlavně proto, aby si vyčistil hlavu a uspořádal si myšlenky. A při řešení „případu“, který mu dohodil jeho bývalý kolega bude trochu té hudební terapie potřebovat a ne jen jednou.

Na rovinu, Lars rozhodně není žádný  Mirek Dušín, a kromě toho, že některé případy řeší, tak některé spíš pomáhá vytvářet a to je i případ toho aktuálního, kdy má sehnat kompro na někoho, kdo je takřka nezkompromitovatelný. Nebyl by to ale Lars, aby si nepočkal a nevyužil svojí šanci. Naštěstí má celkem jasně nastavenou hranici vlastního svědomí, za kterou není ochoten zajít. Je ale fakt, že ta hranice je oproti normálním lidem posunutá trochu jinam a to je zatraceně dobře.

Nad knihou Říkají mi Lars poskočí radostí srdce každého fanouška klasických detektivek, kde je hlavní hrdina v jádru sice klaďas, ale jeho jádro je obalené drsnou slupkou, po které sklouzne čas od času ne tak úplně kladné jednání. A hlavně je to zásadový člověk s pevně danou hranicí, za kterou by se nikdy nevydal.
Další plusový bod patří autorovi, který odvypráví příběh v první osobě, z pohledu samotného Larse. Čtenář tak má možnost nahlížet do jeho mysli a během krátké chvíle se stotožnit s jeho jednáním a jeho pohledem na věc. Samotný příběh odsýpá velice svižným tempem, není v něm nouze o napínavé pasáže a několika zvraty překvapí nejenom hlavního aktéra ale i samotného čtenáře.

Osobně jsem knížku zmáknul na jeden zátah – pokud bych měl parafrázovat motto jedné dříve vydávané edice – tak chytne a už nepustí. Rozhodně tak nezbývá než se těšit na další díl, v němž prý bude Lars lámat kosti.

Info o knize:
Autor: Daniel Gris
Obálka: Lukáš Tuma
Počet stran:240
Cena: 249 Kč
Nakladatel: Mystery Press

 

 

image_pdfimage_print
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..