Adrian Tchaikovsky
Planeta9 – 2020
„Jmenuju se Rex. Jsem hodný pes.“
Rex je ovšem také dva metry vysoký, neprůstřelný, ježí se těžkou palebnou výstrojí a je vybavený simulátorem hlasu vyvolávajícím strach.
Rex je geneticky upravená forma života, speciálně vyvinutá zbraň určená k šíření zkázy. Rex je pes a jediné, po čem touží, je být hodný pes. Stačí jediné, splnit vše, co po něm Pán chce. A Pán říká, že musí zabíjet nepřítele. Mnoho nepřátel. (část anotace)
Rex je dokonalá zbraň a díky obálce knihy je zcela jasné, jak dokonalá, brutální a výkonná může být. Protože když se před vás postaví dvoumetrová psí bestie antropomorfních tvarů, vybavená těžkou palebnou silou, je jasné, že vaše šance na přežití jsou více než titěrné. Navíc je v tom biomorfním těle uvězněn tvor, jehož předobrazem byl skutečný pes a pes v sobě díky výcviku (nebo technologii) může mít hluboko zakořeněný jediný instinkt – ve všem poslechnout svého pána. A pro Rexe není většího potěšení, než rozkazy svého páníčka bezezbytku splnit.
První kapitola je masakr, a teď nemám na mysli vojenský zásah, který se na těch několika prvních stranách odehrává a ze kterého skutečně mrazí a tuhne krev v žilách. Protože, kdo mohou být ti malí nepřátelé? Biomorfní jednotka pod Rexovým vedením naprosto dokonale zvládne úkol, který jim byl svěřen. Vypořádají se se všemi nepřáteli a Rex očekává svojí odměnu, protože je jednoduše hodný pes.
Adrian Tchaikovsky na to jde chytře. Zpočátku volí jen náznaky, poodhalí jen to, co je potřeba a většinu nechá skrytou právě tak, aby vzbudil čtenářův zájem. A to se mu daří víc než dobře. S přibývajícími stránkami však závoj tajemství přeci jen pomaličku nadzvedává a někdo z Mnohotvárné smečky, stejně jako čtenář hltající jednotlivé stránky, začíná tušit, že něco je hodně špatně a dokonalý bojový stroj nemusí stát na té správně správné straně.
Po 80-ti stranách vím, že chci další knihu tohoto autora.
Ostatní členové Mnohotvárné jednotky nejsou ihned tak snadno rozpoznatelní jako Rex, jemuž patří titulní ilustrace, ale i když nedisponují zcela jeho zvířecí silou, nejsou o nic méně výkonní. Prim v tomto ohledu hraje Včelky, protože mnohem méně děsivý je ten protivník, kterého můžete spatřit na vlastní oči, než ten, který jen bodne zmizí a může obětovat mnoho ze svých těl. Ale i další dva členové rexovy jednotky mají punc originality a jeden z nich se ukáže jako velmi důležitá součást celé knihy.
Příběh, který zpočátku vypadá jako řežba z bojiště budoucnosti však má svůj vývoj a díky dalšímu z biomorfů, který se tak úplně nepovedl (a nebo se povedl přesně, jak měl?), se posouvá na další level, kde autor z prostého mám zabít, nebo budu zabit, začíná klást prostřednictvím některých svých hrdinů mnohem hlubší otázky. Z právnické bitvy se tak částečně stává otázka morální, o zachování nového druhu bytostí nebo jen věcí?
I tady ale příběh funguje a pokračuje dál bez logických lapsů. Biomorfové dál budí v lidech hrůzu, i když mají šanci stát se nástrojem pro ukončení jedné ze starých válek. Nakonec tak mohou dělat to, pro co byli stvořeni.
Po Ocelové šlechtě jsou Psí vojáci mým druhým setkáním s Adrianem Tchaikovskym i nakladatelsvím Planeta9 a znovu to bylo setkání velmi pozitivní.
I po 366-ti stranách chci další knihu tohoto autora.
Zpětně, pár dní po dočtení poslední stránky, se možná jeví některé věci jako ne zcela dokonalé, pozor spoiler……… třeba Rexova oddanost svému Pánovi a jeho neustálé pochyby o sobě samém, i když je mu jistá věc odstraněna. Ale při samotném čtení jsou tyto nedokonalosti snadno přehlédnutelné. Nakonec jde o perfektní příběh, jehož kladem je i uzavřený konec a také absence rozjásaného happy endu.
Nevím, jestli už jsem to psal, ale chci od Planety9 další knihu tohoto autora.
Hodnocení: 80%
Název: Psí vojáci
Autor: Tchaikovsky Adrian
Žánr: sci-fi
Počet stran: 372
Provedení: brož.
Nakladatelství: Planeta9
Překladatel: Martin D. Antonín
ISBN: 978-80-8832-104-0
Přidejte odpověď