Kristýna Sněgoňová
Epocha 2020
Svět je v troskách. Když se hroutil, postavili lidé svou spásu – město na obrovských pilířích, chráněné před vším zmarem tam dole. Ale to bylo dávno. Tak dávno, že už si to nikdo nepamatuje. A kdo o tom něco tuší, je v nebezpečí, mohla by po něm totiž jít císařská tajná služba, Polit, protože svět mimo město přece neexistuje. Alespoň ne pro ty, kdo nejsou vyvolení. Jenže stará tajemství se ráda nečekaně vynořují, a když se ve městě začnou záhadným způsobem ztrácet děti, nejlepší vyšetřovatel Politu pochopí, že věci mohou být jinak, než mu celý život tvrdili.
Nový román Kristýny Sněgoňové přináší mezi troskami světa po apokalypse temné dobrodružství, jaké tu dlouho nebylo.(anotace)
Už to tak vypadalo, že se Krystýna Sněgoňová stane takovou Vlastou Javořickou současné fantastiky, tím, jak své první dvě knihy zasadila do prostředí největší vesnice naší republiky. Naštěstí v knize třetí se odpoutala od povrchu a zamířila přímo do oblak.
Již zmiňované první dvě knihy rozhodně zabodovaly díky originálnímu námětu. Do třetice všeho (snad) dobrého se autorka pustila do vod, které před ní již prozkoumali jiní. Postapo z místa, kde v izolaci žije skupina lidí odtržená od minulosti, udržovaná v nevědomosti o světě kolem, už tu bylo několikrát. Před otevřením knihy tak ve mně převládala spíše zvědavost než velká očekávání. V případě Zřídel se to totiž ne tak až vyplatilo.
Lewenhart, hlavní vyšetřovatel Politu, takové oblačné varianty STB, KGB nebo STASI, je na „žádost“ samotného císaře přeřazen do oddělení Ztrát a nálezů, v jehož gesci je i pátrání po pohřešovaných lidech, aby pomohl najít ztracenou 12-ti letou dívku. Císaři se neodporuje, a tak vlastní úřad předá svému zástupci a sám se odebere do té části města, kam by dobrovolně, mimo výkon své služby, vstoupil snad jen náhodou. To, co najde po svém příchodu, je všechno, jen ne spořádaná a fungující vyšetřovací jednotka. Za nestandardním přístupem místních vyšetřovatelů se však skrývá ryzí pragmatičnost a dosud utajovaný příběh. Právě ten se kromě samotného Lewenharta dokáže dostat pod kůži i čtenáři. Pochmurné kulisy, těžký život na opomíjeném okraji města a tušené tajemství, které se pomaličku vynořuje z jeho stínů, to vše dávkuje autorka s chirurgickou přesností. Během několika prvních desítek stran tak bravurně rozehraje svůj příběh a čtenář je vtažen do děje stejně nemilosrdně jako dosud neústupný a nemilosrdný vyšetřovatel Politu. Jeho dosud neochvějná sebedůvěra začíná dostávat trhliny a tempo příběhu se stupňuje.
Kristýna Sněgoňová se jen na samotném začátku drží klasického schématu podobných příběhů, kdy izolovanou skupinu ovládá despotický vládce, proti němuž se formuje podzemní hnutí odporu. Tohle je totiž jenom jedna vrstva a Město v oblacích jich nabízí daleko víc, stejně jako spoustu překvapivých zvratů. Tam, kde by jiní autoři možná končily, přidává autorka další a další vrstvy. Moje počáteční obava se tak ukázala jako lichá, protože i do tohoto románu dokázala propašovat velkou dávku originality.
Své hrdiny nad to dokáže vystavit nečekaným zkouškám, naturalistickým obrazům násilí a zmaru, sloupnout tenkou slupku jejich lidskosti a nelidskost odhalit až na dřeň. Samostatnou esej by si pak zasloužila postava hlavního vyšetřovatele, protože jeho osobnost zažívá ty nejtěžší zkoušky, on musí nést ta nejtěžší rozhodnutí. S takto propracovanou postavou jsem se už velmi dlouho nesetkal.
Na Facebooku napsal Leoš Kyša, že „Lepší českou fantastiku už letos číst nebudete, věřte mi. Skvělý postapo s geniální atmosférou.“ Na zadní straně obálky samotné knihy pak František Kotleta přidal svoji doušku: „Originální postapo, které čtenáře chytne od začátku až do konce. Zábavné, akční a k tomu skvělý hlavní hrdina, který člověku přiroste k srdci. Kristýna Sněgoňová překonala cokoliv, co dosud napsala“.
V případě prvního citátu naprosto souhlasím s geniální atmosférou, i když trochu doufám, že se něco lepšího přeci jen objeví a nejspíš ze stejného nakladatelského domu. A ano, Kristýna Sněgoňová opravdu překonala cokoliv, co dosud napsala. Už teď se těším na příští knihu a jsem zvědavý, kde se tohle zastaví. Doufám tak, že „oba“ pánové budou mít i příště jen slova chvály, i když v jednom případě to nejspíš bude trochu samožerství.
Hodnocení: 90%
Název: Město v oblacích
Autor: Sněgoňová Kristýna
Žánr: sci-fi
Počet stran: 552
Provedení: brož.
Obálka: Žaneta Kortusová
Nakladatelství: Epocha
ISBN: 978-80-7557-956-0
Přidejte odpověď