L Sprague deCamp
Deus 2004
Cena: 179 Kč
L. Sprague DeCamp je dle mého názoru jedním z nejlepších následovníku R. E. Howarda. DeCampovi conanovské příběhy přímo navazují, nebo rozvádějí, práce samotného REH. Nejedná se tedy o věci vycucané z prstu, ale o knihy, které kvalitativně a hlevně chronologicky zapadají do příběhů, jež nám za svůj krátký život R. E. Howard zanechal. Nebyla proto náhoda, že když jsem si chtěl přečíst zase nějakého toho Conana, sáhl jsem právě po této knize.
Samotný úvod knihy tvoří deseti stránková předmluva L. Sprague DeCampa, ve které se vrací ke kořenům žánru „meče & magie“ a mimo jiné vysvětluje i principy hrdinské fantasy. Ve stejném úvodu pak popisuje, jak se dostal k na počátku padesátých let k redakci nevydaných nebo nedokončených Howardových příběhů a nastiňuje i historii samotného barbara z Cimmerie, jak jí čtenářům předložil REH i on sám.
Počátek samotného příběhu zastihuje Conana ve věku šedesáti let stále na trůnu Aquilonie, která se pod jeho přísnou, ale spravedlivou vládou stala nejmocnějším královstvím západu. Po jeho boku stanul teď již dvacetiletý syn Conn. Conan sám se stále více cítí být unaven a frustrován pouhým „kralováním“ a touží ještě jednou a naposledy vyjet na dobrodružnou výpravu a dokázat sám sobě, že je stále ještě muž schopný postavit se se zbraní v ruce svým nepřátelům. Jeho přání se vyplní dřív než by čekal a způsobem, který se mu ani trochu nelíbí. Přímo z trůnního sálu je unesen podivnými rudými stány jeden z jeho nejvěrnějších přátel a tento únos nezůstane osamocen. Conan se tak musí vydat na dalekou cestu, aby ještě naposledy zanechal krvavou stopu v dějinách.
L. Sprague DeCamp se snaží dodržet howardovskou předlohu, ale daří se mu to tak na půl. Jeho příběh zpočátku postrádá lehkost a utápí se v příliš patetických popisech Conanova života a jeho vlastností. Avšak ve chvíli, kdy se Conan konečně vydává na cestu, aby vyplul k dalekým západním ostrovům, začíná opět připomínat barbara otřískaného životem, který získal víc životních zkušeností, než by si možná sám přál. Děj pak plyne standardně bez větších dějových zvratů a tempem, které neuspí, ale není ani nijak závratné. Ve srovnání s většinou epigonů ale vychází snaha L. Sprague DeCampa víc než kladně.
Je ale nesmírná škoda odbyté redakční práce. Už dlouho jsem se nesetkal s knihou, kde je tolik překlepů, špatně spojených slov a dokonce několik slov zcela chybějících. Tyto nedotaženosti, nebo spíše lajdáckost, sráží hodnocení knihy hodně dolů.
Přidejte odpověď